Žebříček nejšťastnějších zemí stále vede Finsko, Česko zůstává osmnácté

Navzdory krizím, se kterými se svět potýká, zůstává pocit štěstí pozoruhodně neměnný. Výsledek žebříčku World Happiness Report sestavovaném pro OSN vychází z dat za uplynulé tři roky, které ve světě mimo jiné silně poznamenala pandemie covidu-19. Finsko je „nejšťastnější zemí“ šestý rok v řadě, a to navzdory výraznému zhoršení bezpečnostní situace za jeho hranicemi i tomu, že ještě neskončil proces jeho vstupu do Severoatlantické aliance. Na prvních deseti příčkách je dále Dánsko, Island, Izrael, Nizozemsko, Švédsko, Norsko, Švýcarsko, Lucembursko a Nový Zéland.

Výroční zpráva o míře štěstí

Výsledné skóre jednotlivých zemí je kombinací dat o osobním štěstí jednotlivých lidí na základě průzkumů Gallupova institutu a objektivních faktorů, jako je HDP, úroveň zdraví, svobody, sociální podpory a korupce. Česko získalo 6,845 bodu z deseti. Hned nad Českem se umístila Belgie, jednu příčku pod ním je Velká Británie.

Nově se do první dvacítky dostala Litva, která ještě v roce 2017 byla až na 52. pozici. Vzhůru po žebříčku šplhalo také Estonsko a Lotyšsko. „Všude ve střední a východní Evropě to vypadá prakticky stejně. Země v tomto regionu se vypořádaly s transformací z 90. let a cítí se být jistější ve své nové identitě,“ cituje televize CNN na svých internetových stránkách kanadského ekonoma Johna Helliwella, jednoho z autorů zprávy.

Nejhůře dopadl stejně jako loni Afghánistán a Libanon. Zpráva se věnuje i situaci na Ukrajině a v Rusku vzhledem k tomu, že dění v obou zemích už více než rok ovlivňuje ruská invaze na Ukrajinu. Rusku letos v celkovém pořadí patří 70. příčka, Ukrajině 92. Loni bylo Rusko 80., Ukrajina 98. „Navzdory utrpení a škodám, jaké Ukrajina zažívá, posouzení kvality života bylo loni lepší než v roce 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský Krym,“ uvádí zpráva. Podle jejích autorů k tomu přispěl pocit společného cíle nebo důvěra v ukrajinské vedení. Důvěra ve vládu loni vzrostla na Ukrajině i v Rusku, ale mnohem silněji na Ukrajině.

TIP: Na štěstí je třeba tvrdě pracovat: 11 jednoduchých kroků, jak být šťastný

Výzkumníci sledovali i souhlas Ukrajinců s kroky ruského vedení. Zatímco v období před tím, než Rusové obsadili Krym, jim respondenti na Ukrajině udělovali více než čtyři body na desetibodové škále, v letech po anexi tohoto území to bylo kolem jednoho bodu a loni se tato podpora propadla na nulu. „Ruský vpád na Ukrajinu Ukrajince stmelil v národ,“ řekl podle agentury DPA jeden z autorů zprávy Jan-Emmanuel De Neve z Oxfordské univerzity.