Zázraky na nebi: Když Slunce září třikrát a duha svítí v noci
Nebe máme pořád nad hlavou, a přesto nás dokáže znovu a znovu překvapovat. Jevy jako ztrojené Slunce, perleťová oblaka, noční duha či takzvané Brockenské strašidlo se přitom dají velmi snadno vysvětlit.
Přízrak v mlze
- Brockenské strašidlo
Zvětšený stín pozorovatele vržený proti mlze či na povrch mraků může připomínat strašidlo, případně anděla. Pojmenování jevu se odvozuje od německé hory Brocken: Existují tam k němu totiž příznivé podmínky, a v oblasti se tak zrodila řada souvisejících legend. (foto: Profimedia)
Perleť zrozená z mrazu
- perleťová oblaka
Mezi podmínky utvoření tzv. perleťových oblaků patří extrémně nízká teplota, pohybující se pod hranicí minus 78 stupňů. Formují se hlavně v polárních oblastech, a to zhruba 15 až 30 kilometrů nad zemským povrchem, tedy takřka dvakrát výš než běžná mračna. (foto: Shutterstock)
Barevná noc
- měsíční duha
Duha vzniká lomem světla na kapkách vody v atmosféře, a k vidění tak bývá nejen na obloze, ale třeba i v blízkosti vodopádů. Měsíční duha se pak liší pouze původcem světelných paprsků, kterým je právě zemský souputník. (foto: Profimedia)
Déšť, který nedopadá
- virga
Při meteorologickém jevu zvaném virga z oblaků viditelně vypadávají srážky, ale než dorazí k zemi, stihnou se vypařit. Pod takovými mraky se utvářejí kapsy ledového vzduchu a způsobují zesílení větru.(foto: Shutterstock)
Doprovod Slunce
- parhelium
Jasné světelné skvrny po obou stranách slunečního disku vznikají lomem paprsků v atmosféře prosycené ledovými krystalky. Parhelium je nejlépe viditelné v okamžiku, kdy se Slunce nachází u horizontu.(foto: Shutterstock)
Zelená, červená, fialová
- polární záře
Polární záře se na nebi objevují, když nabité částice slunečního větru pronikají do zemské atmosféry a srážejí se s přítomnými atomy kyslíku či dusíku. První zmíněný prvek pak většinou odpovídá za zelené a červenooranžové zbarvení, zatímco dusík má na svědomí modré, fialové a červené odstíny. (foto: Profimedia)
