Zákonitosti sokolího letu: Střemhlav se manévruje líp
Proč sokoli při lovu útočí střemhlavě z velkých výšek? Vždyť taková strategie klade na jejich fyzické schopnosti mimořádné nároky! Paradoxně se jim při rychlém letu, kterého takto docílí, lépe manévruje.
Detailní počítačové simulace ukázaly, proč sokoli při útoku na svou kořist volí střemhlavý let z velkých výšek.
Robin Mills a jeho kolegové z holandské univerzity v Groningenu a z anglického Oxfordu už v předešlých výzkumech prokázali, že sokol stěhovavý (Falco peregrinus) při střemhlavém útoku na kořist manévruje stejným způsobem jako řízené střely. Tým totiž dříve analyzoval sokolí let s pomocí miniaturních videokamer a GPS zařízení. Vědci ale také chtěli zjistit, proč sokoli při lovu útočí střemhlavě z velkých výšek…
TIP: Audience u jeho vzdušné výsosti: Jarní setkání s orly mořskými
Mills a jeho kolegové vytvořili počítačový model, do nějž zadali fyzikální danosti sokolího letu a ptáků, kteří jim slouží za kořist. Do modelu byla zahrnuta aerodynamika letu, způsob mávání křídly, jejich složení při útoku, způsob, jakým sokoli kořist vnímají i reakční zpoždění během útoku. Poté výzkumníci nesčetněkrát spustili simulaci útoku a pokaždé měnili útočnou strategii imaginárního sokola.
Simulace prokázaly, že střemhlavé útoky z velkých výšek sokolům umožňují vyvinout mnohem silnější aerodynamické síly nutné k manévrování. Minimalizují tím možnost, že jim hbitá kořist unikne. Zároveň se ukázalo, že úspěch střemhlavého útoku vyžaduje mimořádně citlivé manévrování, což znovu dokumentuje, jak mimořádnými letci sokoli jsou.
