Výstřední stavby: Fantazie architektů, které se proměnily v monumenty

Svatostánek v nitru hada

• chrám Lakshmi Narasimha Swamy | Indie, Nampally

V samotném srdci Indie, na kopci nad městečkem Nampally, se vine gigantický oranžový had, který jako by odpočíval uprostřed zeleně. Jedná se o hinduistický chrám zasvěcený Narasimhovi, vtělení boha Višnua, jehož socha člověka se lví hlavou a s hrozivě vypoulenýma očima vítá příchozí u hadího ocasu.

Po vstupu do útrob plaza procházejí návštěvníci jeho tělem zákrutu za zákrutou. Hada přitom stavitelné nezvolili náhodně: Hinduismus chová ke zmíněným tvorům úctu, neboť hrají důležitou roli v životním cyklu a v posvátných textech vystupují jako ochránci i nepřátelé. Cestu k vrcholu chrámu pak lemují sochy zosobňující příběhy z hinduistické mytologie. Například král Hiranjakašipu byl takřka nesmrtelný, nemohl ho zabít člověk ani zvíře. Považoval se za boha, a nutil proto svého syna Prahláda, aby se vzdal víry ve Višnua. Božstvo se však nad svým věrným smilovalo, vzalo na sebe právě podobu Narasimhy čili člověka se lví hlavou a démonického krále zabilo.

Chrám zaujme také výrazně modrou sochou Krišny hrajícího na píšťalu, která se tyčí na vrcholu pětihlavého hada. Výstřední stavba tak mimo jiné odkazuje k příběhu o tom, jak zmíněný bůh přemohl démona Káliju: Tak dlouho tančil na jeho pěti hlavách, až monstrum kapitulovalo. Kdo si chce potom svatostánek prohlédnout v celé jeho kráse, může vyšplhat na nedaleký kopec, odkud se naskýtá i výhled na poutní místo Vemulawada a řeku Gódávarí. (foto: Profimedia)

Vzpomínka na vikingy

• Alfrédova věž | Velká Británie, Bruton

Věž Alfréda Velikého vypadá jako z pohádky bratří Grimmů o dlouhovlasé Locice. Stavba vysoká 49 metrů vznikla z více než milionu červených cihel, má dutý střed a jedním z jejích rohů vede točité schodiště o 205 stupních. V roce 1772 ji nechal v britském Brutonu postavit anglický bankéř Henry Hoare. Nešlo přitom o vězení pro princezny, nýbrž o připomínku sjednocení Anglosasů a následného vítězství krále Alfréda nad vikingy. (foto: Shutterstock)

Pocta národní hrdosti

• muzeum koberců | Ázerbájdžán, Baku

Díky svým jedinečným vzorům a barvám si ázerbájdžánské koberce vydobyly status mezinárodně uznávaného umění. Hrdost na svůj národní poklad pak dali Ázerbájdžánci originálně najevo v roce 2014, kdy nechali strhnout staré muzeum koberců v Baku a na jeho místě postavili dle návrhu rakouského architekta Franze Janze zcela nové – jak jinak než ve tvaru stočeného tepichu. Stavba vznikala šest let a výsledek je oblý jak zvenčí, tak zevnitř. (foto: Shutterstock)

Jaké zboží, takový dům

• sídlo firmy Longaberger | USA, Newark

Sedmipodlažní budovu ve tvaru nákupního koše si nechala v roce 1997 postavit společnost Longaberger. Stavba symbolizuje vlajkovou loď košíkářské firmy, a i když zvenku působí kýčovitě, uvnitř se nachází například velkolepé prosklené atrium a zakřivené schodiště z třešňového dřeva. Rukojeti obrovského koše se přitom v zimě vyhřívají, aby na nich nevznikal led a při oblevě neponičil sklo nad dvoranou. Dnes je ústředí opuštěné, ale počítá se s jeho revitalizací. (foto: Shutterstock)

Symbol pýchy i ostudy

• hotel Rjugjong | Severní Korea, Pchjongjang

V severokorejském Pchjongjangu stojí hotel jako z Hvězdných válek: Původně měl nabízet tři tisíce pokojů a pět otáčivých restaurací s panoramatickým výhledem. Plánovaný reprezentativní komplex tyčící se do výšky 330 metrů se však nikdy nepodařilo dokončit, a tak se proměnil v nejvyšší opuštěnou budovu na světě. Režim ovšem torzo využil alespoň k propagandě a nechal na mrakodrap nainstalovat LED diody, které vytvářejí velkolepou světelnou show. (foto: Shutterstock)

Doma v lese

• Bosco Verticale | Itálie, Milán

Spousta developerských projektů dnes inzeruje bydlení s přírodou na dosah ruky. Na světě se však najde jen pár staveb, které daný slib plní doslova, a to v podobě vertikálních zahrad – či rovnou celých lesů. Mezi ty nejpozoruhodnější patří obytné domy prorostlé stromy v italském Turíně a Milánu: Zatímco pětipatrová stavba v prvním zmíněném městě je osázena 150 vzrostlými dřevinami, o něco vyšší milánský Bosco Verticale se pyšní až 20 tisíci stromky. Rostliny přitom netvoří pouze estetický prvek, ale slouží také jako čistička ovzduší, částečně blokují hluk z ulice a rovněž pomáhají mírnit teplotní extrémy. (foto: Profimedia) 

Komu se nelení…

• CaixaForum | Španělsko, Madrid

Na základě myšlenky, že rostliny potřebují jen vodu, světlo, minerály a oxid uhličitý, vytvořil francouzský botanik Patrick Blanc impozantní 24metrovou rostlinnou zeď na budově CaixaForum ve španělském Madridu (na snímku). Světový rekordman se však nachází v kolumbijské Bogotě: Největší vertikální zahrada planety se rozprostírá na úctyhodné ploše 3 100 metrů čtverečních a zahrnuje 85 tisíc rostlin. (foto: Shutterstock)