Jedním z prvních úkolů Vesmírného dalekohledu Jamese Webba bude pátrání po ztracené vodě na Marsu.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba čeká zajímavá výzva. Přestože je tento dalekohled navržený především pro zkoumání vzdálených objektů, jeden z jeho prvních cílů leží doslova za humny. Během svého prvního roku provozu se má zaměřit na Mars.
TIP: Mars měl v minulosti dostatek vody, aby pokryla celý jeho povrch
Marsovská pozorovací mise JWST je naplánovaná pro květen až září roku 2020 a nepůjde o nic jednoduchého. Vzhledem k citlivosti připravovaného teleskopu bude nutné zabránit přehlcení přístrojů JWST světlem. Odměnou má být mimořádně podrobný snímek, s vynikajícím spektrálním rozlišením, bez deformit vznikajících při pozorování ze Země.
Cílem celé mise je jednak test možností nového teleskopu, půjde ale také o seriózní vědu. Teleskop se má zaměřit na poměr běžné vody (H²O) a tzv. polotěžké vody (HDO) v tenké atmosféře rudé planety. Výsledky pozorování by mohly napovědět kolik vody v minulosti na Marsu skutečně bylo.
Polotěžká voda
Na rozdíl od běžné vody H²O (pro odlišení označované někdy jako „lehká voda“) existuje i voda těžká a polotěžká. Těžká voda (D²O) obsahuje místo obou atomů vodíku vodíkový izotop deuterium. Proti H²O má D²O mírně odlišné fyzikální vlastnosti - je méně reaktivní než běžná voda a má horší rozpustné vlastnosti. Pro většinu organismů je proto mírně jedovatá. Polotěžká voda (HDO) má jeden atom běžného vodíku (protia) a jeden atom deuteria. V malých koncentracích vyskytuje zcela běžně v přírodě.
