Cestování
Velké zdi světa: Paměť zapsaná v kameni
Kateřina Vašků 09.12.2017
Některé velké kamenné valy dříve bránily území před nepřáteli či přírodními katastrofami. Původ jiných dosud obestírá tajemství. V našem výběru nejzajímavějších monumentů však nechybějí ani ty, jejichž historie se teprve začíná psát
Monumentální kamenný had
Velká čínská zeď, přezdívaná též Kamenný had, představuje největší vojenskou stavbu světa. Její základy byly položeny ve 3. století př. n. l. a dnešní podoba pochází z 14.–17. století z éry dynastie Ming. Soustava zdí, koňských drah, strážních věží a pevností se táhne v neuvěřitelné délce 20 000 km. Konstrukce si prý vyžádala několik set tisíc životů a v některých místech tak možná doslova stojí na lidských kostech.
Neznámý poklad Indie
Zeď táhnoucí se kolem dávné pevnosti Kumbhalgarh (Mewarské pevnosti) v indickém státě Rádžasthán patří mezi málo známé poklady lidnaté asijské země. Zdejší stavitelé ji vybudovali asi před pěti sty lety. Tvoří ji sedm opevněných bran a více než tři stovky chrámů. V nejširších místech měří až 15 m a táhne se v délce 36 km, což z ní činí druhou nejdelší spojitou zeď, hned po její proslulé čínské kolegyni.
Stromy proti písku
Sahara se dnes rozprostírá asi na 9,3 milionu kilometrů čtverečních a po Antarktidě představuje druhou největší poušť světa. Na rozdíl od ní se ovšem neustále zvětšuje. Odhaduje se, že do roku 2025 pokryje dvě třetiny současné africké orné půdy. Ve snaze odvrátit blížící se katastrofu se spojili představitelé Senegalu, Mauritánie, Mali, Burkiny Faso, Nigeru, Nigérie, Čadu, Súdánu, Eritreje, Etiopie a Džibuti a rozhodli se vybudovat tzv. Africkou zelenou zeď. Jedná se o uměle vytvořený les stromů odolných vůči suchu, který se potáhne přes celý kontinent. „Zeď“ má být asi 14 km široká a 7 600 km dlouhá a první část již v délce 528 km lemuje písky v severním Senegalu. Dokončení bude stát více než tři miliardy dolarů.
Pozoruhodné dílo Dánů
Zeď Dannevirke, v překladu „dílo Dánů“, se nachází na severu Německa ve Šlesvicko-Holštýnsku. Masivní gigant dosahuje šířky 3 m, délky asi 30 km a výšky 3,6–6 m a podle některých vědců pochází z poloviny 8. století (podle jiných už ze století pátého). Proč však Vikingové, kteří sami patřili k nájezdníkům, tuto impozantní stavbu vybudovali? Podle písemných pramenů byly na počátku obavy dánského krále Godfreda (803–810) z invaze Francké říše na Jutský poloostrov. Podle jiných badatelů sehrály roli čistě obchodní zájmy, přesněji nutnost chránit cenné zboží přivážené z východu.
Vzpomínky na mocný Řím
Jednu z nejstarších velkých zdí světa představuje Hadriánův val – kamenné a hliněné opevnění, které vymezovalo severní hranice římského impéria. Stavba vznikla v letech 122–132, za vlády císaře Hadriána. Táhla se napříč dnešní severní Anglií a sloužila vojenským i obchodním účelům. Na délku měřila přibližně 120 km a lemovalo ji 14 podpůrných táborů a 80 bran, mezi nimiž se tyčila vždy jedna strážní věž. Dnes tvoří Hadriánův val součást památky UNESCO nesoucí název Hranice římského impéria.
Kameny mezi městy
Stonské opevnění v chorvatské Dalmácii patří ke skutečným unikátům. Vzniklo ve 14. století poté, co Dubrovnická republika získala poloostrov Pelješac. Zeď dlouhá 5,5 km (původně 7 km) spojovala nově vzniklá města Ston a Mali Ston. Vyrostla na půdorysu pětiúhelníku a zahrnovala čtyřicet věží (dvacet se dochovalo) a pět pevností. Dokončena byla v 15. století.
