Vědci hodlají klonovat vyhynulého bizona ze sibiřského permafrostu
Ruští odborníci by rádi klonovali fosilního bizona, který žil na Sibiři před osmi tisíci lety. Nápad ale budí rozpaky...

Pitva mumifikovaného bizona ze Sibiře, odborníky ze Severovýchodní federální univerzity v Jakutsku. (foto: NEFU Press Service, Svetlana Pavlova, CC BY-SA 4.0)




V létě 2022 byl v permafrostu poblíž města Verchojansk v ruské republice Sacha objeven mumufikovaný bizon, který žil před osmi tisíci lety. Zřejmě jde o doposud neznámý druh vyhynulého bizona. Fosilie z permafrostu je v tak dobrém stavu, že ho ruští vědci chtějí klonovat, podobně jako se klonují dnes žijící druhy. Nápad ale budí rozpaky.
Badatelé z Laboratoře muzea mamutů Severovýchodní federální univerzity v Jakutsku provedli pitvu zmíněného bizona a zjistili, že jeho tkáně jsou v perfektním stavu. Výzkumníci odebrali celý mozek a vzorky bizonovy srsti, pokožky, kostí, svalů, tuku i rohů. Podle prvních výsledků jde o mladého jedince neurčeného pohlaví, který zahynul ve věku 1 až 2 let. Stáří fosilie vědci odvodili podle podobných nálezů z let 2009 a 2010, kdy šlo o bizony staré 8 až 9 tisíc let.
Je klonování fosilního bizona reálné?
Na výzkumu se podílí kontroverzní jihokorejský vědec Hwang Woo Suk, který musel v roce 2006 opustit Soulskou státní univerzitu a jen o vlásek tehdy unikl vězení, kvůli falšování výsledků a obcházení pravidel výzkumu s lidskými embryonálními kmenovými buňkami. Nejen kvůli němu je úsilí ruských vědců považováno za kontroverzní.
„Z mého pohledu rozhodně není možné klonovat zvířata z tkání, jaké byly nalezeny v případě bizona,“ uvedl pro portál Live Science Love Dalén ze Stockholmské univerzity. Podle švédského paleogenetika jsou sice tkáně dotyčné fosilie opravdu ve výjimečně dobrém stavu, vzhledem k okolnostem nálezu je ale přesvědčený, že případná fosilní DNA tohoto bizona je příliš poškozená na to, aby mohla být použitá ke klonování.
„Ke klonování, jaké se používá u dnešních zvířat, potřebujete mít genom v podobě neporušených chromozómů,“ vysvětluje Dalén. „V našem výzkumu jsme se ale setkali s tím, že i ty nejlépe zachovalé buňky z podobných fosilních tkání mají chromozomy rozbité na milion kousků.“ Nicméně, podle Daléna jsou i jiné možnosti než klonování.
TIP: Čínská biotechnologická společnost vůbec poprvé naklonovala vlka arktického
Ruští vědci by mohli použít postup, s jakým počítají další týmy, které usilují o „vzkříšení“ nedávno vyhynulých druhů, jako je mamut nebo dronte mauricijský. Jde o přepsání genomu v živé buňce dnešního blízce druhu, což by u bizona neměl být problém, pomocí genetického editoru CRISPR. Dalén upozorňuje, že i tento přístup by byl velice náročný, ale šance na úspěch jsou prý oproti klonování nesrovnatelně vyšší.