Vděčil Leonardo Da Vinci za své mistrovství běžné poruše zraku?
Da Vinciho tvorba prozrazuje, že malíř zřejmě trpěl určitou formou šilhavosti, která mu ale paradoxně pomáhala při malování
Leonardo da Vinci, pravděpodobný autoportrét, kolem roku 1512.
Asi 4 procenta obyvatel USA trpí nějakou variantou poruchy zraku, která se odborně nazývá strabismus, lidově šilhavost. Nebývá to příliš závažné a do značné míry lze takovou poruchu napravit brýlemi, cvičením očních svalů nebo v některých případech chirurgickým zákrokem.
Požehnaná vada
Šilhavost je jistě nepříjemná, ale zároveň poskytuje jednu neobvyklou výhodu. Umožňuje totiž poněkud odlišně vnímat okolní prostor, více ve 3D, než vidí lidé s běžným zrakem. To se hodí malířům a dalším umělcům. Zřejmě tedy není náhodou, že mezi umělci je vyšší procento šilhavých, než mezi lidmi obecně.
TIP: Technologie přírody: Jaké je vlastně rozlišení lidského oka?
Šilhaví zřejmě byli malíři jako Rembrandt, Degas nebo Picasso. A podle nové studie britských vědců měl tuto poruchu zraku nejspíš i legendární Leonardo da Vinci. V jeho případě je problém v tom, že měl velkou averzi vůči autoportrétům. Badatelé proto vybrali několik obrazů, které pravděpodobně zachycují Da Vinciho tvář, a pečlivě je analyzovali. Nakonec dospěli k závěru, že Da Vinci skutečně trpěl jednou formou šilhavosti a že to zřejmě mělo vliv na jeho umění.
