Turkmenistán zvažuje uzavření „brány do pekla“ v poušti Karakum
Vládce Turkmenistánu Gurbanguly Berdimuhamedow opět požaduje uzavření „brány do pekla“. Kráter s hořícím metanem si ale zatím s takovými pokusy vždy poradil

Brána do pekla měla podle odhadů hořet jen několik dní. Plameny však neuhasly ani po 50 letech.
Uprostřed pouště Karakum, poblíž oázy Darvaza na území Turkmenistánu, se nachází „brána do pekla“. Vytvořili ji sovětští geologové v roce 1971, když prováděli průzkum ložiska zemního plynu. Během průzkumu došlo k propadnutí podloží a vzniku velkého kráteru o průměru asi 70 metrů a hloubce přibližně 20 metrů.
Při této nehodě byly proraženy izolační vrstvy horniny a do kráteru začal proudit zemní plyn. Geologové se rozhodli zabránit šíření plynu do okolí tím, že plyn v kráteru zapálí. Předpokládali, že ložisko brzy vyhoří a kráter samovolně vyhasne. To se ale nestalo.
Pekelná atrakce v poušti Karakum
Plyn uniká již přes 50 let a stále hoří, přičemž teplota v kráteru se pohybuje kolem 1 000 °C. Brána do pekla se mezitím stala jednou z hlavních turistických atrakcí Turkmenistánu. Hořící kráter v pusté poušti vytváří jedinečnou scenérii, především během noci, kdy vyniknou plameny hořícího zemního plynu.
TIP: Když se Země rozhněvá: V Turkmenistánu stvořili geologové kráter s teplotou 1 000 °C
Ne každý má bránu do pekla v lásce. Dlouholetý prezident nebo spíše diktátor Turkmenistánu Gurbanguly Berdimuhamedow, který zemi vládne téměř 16 let, již v roce 2010 nařídil únik plynu uzavřít. Dodnes se to ale nepodařilo.
Letos 8. ledna Berdimuhamedow s tímto tématem opět vystoupil ve státní televizi a požádal o nalezení řešení, které bránu do pekla definitivně uzavře. Odvolával se přitom na zdraví obyvatel v okolní poušti a na ztráty cenného vývozního artiklu. V minulosti přitom turkmenistánské úřady hořící kráter propagovaly coby turistickou atrakci.