Tlouštíci z moří a řek: Mizející populace kapustňáků a dugongů

Poslední z dugongů

Dugong indický (Dugong dugon) je jediným žijícím zástupcem svého rodu. Má stejně jako všichni ostatní žijící zástupci řádu sirén vřetenovité tělo a žádnou hřbetní ploutev nebo zadní končetiny. Přední pádlovité končetiny mu pomáhají manévrovat. Dospělé kusy jsou zřídka delší než 3 metry a jejich hmotnost obvykle nepřesahuje 420 kilogramů. Největší zaznamenaný dugong byl však 4,06 metru dlouhý a vážil víc než tunu. Samičky jsou menší než samci. Navzdory dlouhověkosti rodí samice jen párkrát za život. Mezi jednotlivými potomky je odstup 2,5 až 7 let. Novorozenci jsou už přes metr dlouzí a váží kolem 30 kilogramů. Název dugong pochází z malajštiny, kde „duyung“ znamená „mořská dáma“. (foto: Shutterstock)

Milovníci mělčin

Nejznámější z druhů kapustňáků jsou kapustňáci širokonosí (Trichechus manatus). V průměru jsou asi 3 metry dlouzí a váží 400–600 kilogramů. Samičky jsou větší než samci. Největší pozorovaný jedinec měl hmotnost přes 1,5 tuny a měřil zhruba 4,6 metru. Žijí v mělké slané i sladké vodě podél pobřeží. Byli pozorováni dokonce ve vodách o hloubce pouhých 40 centimetrů. K životu potřebují alespoň pravidelně dostupný zdroj sladké vody. Výzkumy naznačují, že za příliš dlouhého pobytu pouze ve slané vodě jsou dehydrovaní. 

Rod kapustňáků (Trichechus) je zastoupen třemi druhy. U břehů Severní a Jižní Ameriky žije kapustňák širokonosý (Trichechus manatus) a v povodí Amazonky se vyskytuje kapustňák jihoamerický (Trichechus inunguis). Zatím nejméně ověřených informací mají zoologové o kapustňáku senegalském (Trichechus senegalensis), jenž obývá pobřeží a velké řeky západní Afriky. Někteří vědci jsou přitom přesvědčeni, že existuje i čtvrtý druh – kapustňák trpasličí (Trichetus pygmaeus). Ten by se měl vyskytovat v povodí řeky Aripuaná, jež je přítokem Amazonky. (foto: Shutterstock) 

Suchozemské příbuzenstvo

Do širšího příbuzenstva kapustňáků a dugongů patří zvířata, jimž je mořské prostředí zcela cizí – sloni a damani. Tato zdánlivě zcela nepříbuzná zvířata jsou někdy řazena do skupiny označované jako Paenungulata, což lze volně přeložit jako „skorokopytníci“ a jejich společný předek byl současníkem dinosaurů. Velmi pádně dokazují jejich příbuznost především genetické analýzy. Ty potvrzují, že kapustňáci společně s dugongy mají blíže ke slonům než damanům. Dědičná informace všech druhů si je ale navzájem tak podobná, že tito savci zkrátka museli mít v druhohorách společného předka. (foto: Shutterstock)

Sirény, které nezpívají

Kapustňáci a dugongové patří mezi savce z řádu sirén (Sirenia). Jméno dostali podle Sirén, jež v antických bájích vábily mořeplavce zpěvem do záhuby, i když hlasové projevy těchto vodních živočichů mají do luzného zpěvu jejich bájných jmenovkyň hodně daleko. 

Ještě v 18. století žil vedle dugongů a kapustňáků na Zemi další zástupce sirén – koroun bezzubý (Hydrodamalis gigas), který byl větší než kapustňáci a dugongové. Dorůstal délky kolem 9 metrů a vážil asi 10 tun. Bylo možné spatřit jej na Komandorských ostrovech u Kamčatky, kde jej objevila výprava mořeplavce Vituse Beringa. Podle zoologa Georga Wilhelma Stellera byl koroun také označován jako Stellerova mořská kráva. Tvor objevný pro vědu v roce 1741 byl za pouhých 27 let zcela vyhuben bezohledným lovem. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)