Test: Galerie v textu a odsazení galerie

Šesté nejlidnatější sídlo Francie sice nepatří mezi nejvyhledávanější turistické cíle země galského kohouta, nicméně brzy by se jedním z nich stát mohlo, protože o zábavu a zajímavosti v něm rozhodně není nouze. Zamilujete si ho, zejména pokud holdujete umění, chutná vám bretaňská kuchyně a rádi se projdete po středověkých památkách. Plusové body sklízí město i za to, že je tamní hromadná doprava o víkendech zdarma. A pokud byste nevěděli, kam se v jeho ulicích vydat, stačí sledovat zelenou trasu, která vás provede nejzajímavějšími místy. Musíte se však připravit na velmi intenzivní zážitek, protože je dlouhá bezmála dvacet kilometrů.

Ačkoliv v Nantes zahlédnete bezpočet bretaňských vlajek, město do zmíněného regionu nespadá – tvoří součást Pays de la Loire. Prapory tak odkazují k období mezi roky 1066 a 1790, kdy město pod křídla Bretaně náleželo a o pozici nejvýznamnějšího sídla soupeřilo s nedalekým Rennes. Koncem 15. století nechal navíc markýz François II. právě v Nantes postavit Château des Ducs de Bretagne neboli „zámek vévodů bretaňských“. V impozantní pevnosti s vodním příkopem se pak narodila i jeho dcera, budoucí královna Anna Bretaňská. Hranice regionů však roku 1790 překreslily události spojené s Velkou francouzskou revolucí…

Kromě bretaňských vévodů se historie Nantes silně pojí také s mezinárodní lodní dopravou. Nejenže se tam dovážely suroviny z mnoha bývalých francouzských kolonií, ale město se stalo i významným „překladištěm“ černých otroků, kteří putovali z Afriky do Spojených států, aby dřeli na místních plantážích. Zmíněnou temnou část historie připomíná památník zrušení otroctví na nábřeží Loiry – relativně malé muzeum Mémorial de l’abolition de l’esclavage, ale se vstupem zdarma.

Dnešní Nantes je orientované sociálně a někdejší industriální sídlo se proměnilo v oázu zeleně i uměleckou metropoli. Přístavní jeřáby nahradila mola promenád a v bývalých docích vyrostly jako houby po dešti početné galerie. Několik odkazů na minulost sice přetrvalo, ale tvoří spíš architektonické dominanty – jako například Žlutý jeřáb na ostrově Île de Nantes.