Tahouni na startu: Šest nosných raket blízké budoucnosti
Možnosti průzkumu a dobývání vesmíru závisejí mimo jiné na schopnostech raket. Aktuálně vyvíjené nosiče tak slibují posunout hranice zas o kousek dál…
Čínská jednička: Dlouhý pochod 5
Nejvýkonnější nosná raketa lidové republiky je v provozu od letošního roku. Na výšku měří 62 m, její hmotnost dosahuje 880 tun. Středový stupeň má průměr 5 m a lze k němu připojit až čtyři boční, o průměru 3,35 m. Centrální stupeň pohání nejsilnější čínský kryogenní raketový motor YF-77, jako pohonné hmoty slouží kapalný vodík a kyslík. Dlouhý pochod 5 (Čchang-čeng 5, CZ-5) se svými parametry téměř vyrovná americké Deltě IV Heavy: Na nízkou oběžnou dráhu dopraví i 25 tun nákladu. Uplatnění najde například při vynášení lunárních či planetárních sond a při výstavbě nové čínské vesmírné stanice. (foto: CNSA, CC0)
Další slibná Evropanka: Ariane 6
Evropská Ariane 6, připravovaná k premiéře v roce 2021, bude mít vyšší nosnost než dosud používaná „pětka“, ale zároveň poloviční cenu. Společnost Ariane Group loni v květnu oznámila zahájení výroby prvního exempláře nové rakety. Bude létat ve dvou variantách: Ariane 62 se dvěma pomocnými stupni a Ariane 64 se čtyřmi. Nosič měří na výšku 63 m, centrální stupeň má v průměru 5,4 m, startovací hmotnost zmíněných variant činí 530 tun, respektive 860 tun. První stupeň bude spalovat kapalný vodík a kyslík, postranní bloky mají být na tuhé pohonné látky. (foto: Wikimedia Commons, Maxime Croussette, CC BY-SA 4.0)
Očekávaný silák: SLS
Pro plánovaný návrat Američanů na lunární povrch v rámci programu Artemis a k budování stanice Gateway na dráze kolem Měsíce připravuje NASA raketu SLS neboli Space Launch System. Její první let s lodí Orion EM-1 alias Exploration Mission se uskuteční jako bezpilotní zřejmě během letošního podzimu. Výška rakety může přesáhnout 111 m a průměr 8,4 m. Výkonnější varianta dopraví na nízkou dráhu až 130 tun, nádrže na palivo a okysličovadlo pojmou 2 780 000 litrů kapalného kyslíku a vodíku. Při misi Artemis 2 by měli k Měsíci zamířit první astronauti a na rok 2024 se plánuje přistání na jeho povrchu. (foto: NASA, CC0)
Nástupce Atlasu: Vulcan
Americká společnost United Launch Alliance (ULA) oznámila, že její nosič Vulcan bude připraven k prvnímu startu nejdřív v průběhu roku 2021, přičemž nahradí používaný Atlas V. Motory prvního stupně mají spalovat kapalný metan, jako druhý stupeň zpočátku poslouží osvědčený Centaur, ale časem ho nahradí výkonnější jednotka. Předpokládá se záchrana motorů prvního stupně pro opětovné použití. Raketa má měřit 61,6 m na výšku, 5,4 m v průměru a její startovací hmotnost dosáhne 546 tun. Ke zvýšení nosnosti lze použít až šest přídavných stupňů na tuhé pohonné látky a na nízkou dráhu Vulcan dopraví i 27 tun. (foto: United Launch Alliance, CC0)
S největším krytem: New Glenn
Firma Blue Origin již v testovacím režimu provozuje systém New Shepard, určený pro vynášení turistů na hranici vesmíru. Současně však společnost konstruuje skutečný nosič a nemá právě malé ambice: New Glenn o výšce 96 m, včetně aerodynamického krytu, a celkové hmotnosti zhruba 1 390 tun dopraví na nízkou dráhu až 45 t nákladu. Od konkurence se liší především průměrem, který má činit 7 m, tedy téměř dvojnásobek oproti Falconu 9. Blue Origin tak vyvíjí dosud největší aerodynamický kryt, jenž umožní vynést rozměrnější náklad. Znovupoužitelný první stupeň budou pohánět motory BE-4 na kapalný metan a kyslík, první start se plánuje na letošní rok. (foto: Blue Origin, CC0)
Hvězdná sestava SpaceX: Super Heavy Starship
Doslova monstrózní, kompletně znovupoužitelný dopravní systém vyvíjí firma SpaceX vizionáře Elona Muska. První stupeň Super Heavy o průměru 9 m bude měřit na výšku 70 m a jeho nosnost na nízkou oběžnou dráhu přesáhne 100 tun. Raketa má využívat 28 motorů Raptor na kapalný metan a kyslík. Druhý stupeň tvoří loď Starship, pro přepravu nákladu a posádky. (foto: Wikimedia Commons, Musker Busker, CC BY-SA 4.0)
