Švindl jménem pareidolie: Proč často vidíme obličeje i v neživých věcech?

Podivuhodná schopnost našeho mozku rozeznávat obličeje i tam, kde nejsou, se nazývá pareidolie – ať už na nás z toustu hledí Ježíš, nebo se chystáme sníst vážně naštvanou papriku. Zkrátka v uvedených předmětech tváře vidíme, ačkoliv dobře víme, že je ve skutečnosti nemají. 

TIP: Ježíš z toastu, obličej z Marsu: Švindl jménem pareidolie

Podle nové studie je na vině překrývání nervových mechanismů, které jsou aktivní, když rozpoznáváme obličeje a když pociťujeme pareidolii. Popsaná „porucha“ se podle vědců rozvinula během evoluční adaptace: Člověk totiž potřebuje k přežití sociální interakce, při nichž se rozeznávání tváří a výrazů obličeje uplatňuje.