Světoběžník rybák dlouhoocasý: S větrem pod křídly
Když rybáci dlouhoocasí opustí hnízdiště na pobřeží severních moří, obletí doslova celý svět. Jejich vlaštovčí křídla naberou vítr pod sněhobílé perutě a křížem krážem přes širé oceány vymění léto arktické za to antarktické, aby se na jaře přes celou zeměkouli vrátili zpět
Podle aktuálních výzkumů urazí rybácí dlouhoocasí (Sterna paradisaea), kteří hnízdí na Islandu nebo v Grónsku, každým rokem vzdálenost kolem 70 tisíc kilometrů. Jedinci, kteří hnízdí v Nizozemsku, mají „v křídlech“ ještě o cca 20 tisíc kilometrů víc.
Sledovat rybáky dlouhoocasé (Sterna paradisaea), jejich letecké hašteření, plachtění v protivětru, lov drobných rybek a garnátů v letu těsně nad hladinou nebo dvoření se partnerovi s kořistí v zobáku je zážitek, který vás neomrzí po mnoho dlouhých hodin. Neohroženě čelí větru, dešti, chladu, mořskému příboji i svým sousedům v kolonii. Neohroženě brání svá hnízda proti komukoli a fotograf okusí nesčetně štulců do hlavy jejich ostrým zobákem, při kterých občas i teče krev. Přesto, nebo právě proto, obdiv k nim zůstává.
TIP: Mistři střemhlavého letu: Elegantní rybáci obecní
Zatímco na zemi jsou na svých krátkých nožkách až trochu směšní, jejich elegance vyniká teprve za letu. Zachytit ale rybáka dlouhoocasého s větrem pod křídly je vpravdě nadlidský úkol. Mnohokrát cvakla závěrka zbytečně. Nespočet jich nebylo ostrých nebo v nedobrém světle, tu chybělo kus křídla, tam zas kousek dlouhého ocasu. Ale nakonec snad výsledek odpovídá vynaložené snaze. Ať ta křídla ještě mnohokrát obletí celý svět...
