Svět českýma očima: Ohlédnutí za 25. ročníkem Czech Press Photo
Česká novinářská soutěž Czech Press Photo slaví letos už čtvrt století. Devítičlenná mezinárodní porota zvolila vítězné snímky celkem v 17 kategoriích. Přinášíme výběr těch nejlepších z nich
Zatracená průtrž!
Déšť v Praze na Andělu | 1. místo (single), kategorie Každodenní život | Michal Růžička, MAFRA
Řidička tramvaje na pražském Andělu marně bojuje s výhybkou během náhlého přívalového deště, který zasáhl metropoli počátkem června.
Dolů do dolu
Aktivisté a aktivistky pronikají po prudkém svahu do dolu | 1. místo (série), kategorie Reportáž | Petr Vrabec.
Tisíce aktivistů zablokovaly těžbu v uhelných dolech v německém Porýní masivním průnikem do uzavřené oblasti. Střetli se s policií a ta k jejich rozehnání použila vodní děla i slzný plyn.
Na křehkých křídlech
Ptačí hlídka | 1. místo (série), kategorie Člověk a životní prostředí | Petr Topič, MAFRA
Ornitologové na Červenohorském sedle dokázali během jedné dekády odchytit a okroužkovat na sto tisíc ptáků. Projekt má sledovat dopady změn klimatu na populace opeřenců.
Mazel tov!
Ženich tančí na stole | 3. místo (série), kategorie Reportáž | Jan Zátorský, MAFRA
Na svatbu ortodoxních židů v pražském Žofíně se sjely čtyři stovky hostů z celého světa. Pražský rabín Manis Barash vdával dceru skutečně ve velkém stylu. Výkřik „Mazel tov!“ neboli „hodně štěstí“ znamená v jazyce jidiš tradiční svatební přání.
Králové ledu
Bruslař a freediver | 1. místo (single), kategorie Sport | Jan Kepič
Severočeské jezero Milada se stalo svědkem téměř mystického spojení světa nad ledem a pod ním: Bruslí Petr Kapoun, na nádech plave David Vencl.
Strážce špinavého zlata
Uhelný sklad | 2. místo (single), kategorie Člověk a životní prostředí | Aleš Tvrdý
Ohromná hala v tchajwanském Kao-siungu brání tomu, aby se uhelný prach dostával do ovzduší. Uhlí na místo přivážejí lodě a ve skladišti ho ukládá masivní dopravník.
Čerti mezi námi
Čerti z Nedašova | vítěz Ceny APF a ERA – Projekt 101 | Petr Topič, MAFRA
Tradice převlékání se do kostýmů čertů – ale také Smrti, Svatého či Žida – žije na Valašsku od 17. století, kdy místní kraj zpustošily turko-tatarské války. Kořeny rituálu však sahají až do prehistorických dob v oblasti dnešní Anatolie.
