Jaký byl tatíček Masaryk? Svéhlavý a vzpurný mladík
Masarykova bezohledná přímost se mnoha lidem nelíbila. Ale on už od mládí neváhal dát své názory jasně najevo
Jak známo, Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně, ale pod trochu jiným příjmením, než pod jakým ho známe dnes. Jeho otec byl Slovák a jmenoval se Masárik. Tomáš si na gymnáziu příjmení změnil na Masaryk. Sám o tom později vyprávěl příteli Janu Herbenovi: „Uvědomění národního jsem neměl, až na gymnasiu. Tehdy, asi v kvintě, zašel jsem si do Hodonína pro křestní list a po úradě s páterem Sátorou jsem se rozhodl, se po česku mám psát Masaryk a ne Masarik. To mně studenti, kolegové i učitelé měli za zlé.
Rebelem od školních let
Nebyl to jediný Masarykův konflikt s učiteli. Když v kvintě řešil otázky spojené s vírou v Boha, ohlásil katechetovi, že nebude chodit ke svaté zpovědi. Katecheta si s ním nevěděl rady a ohlásil jeho rozhodnutí řediteli gymnázia. Toho Masarykovy názory rozzlobily do té míry, že ho chtěl uhodit. Student však uskočil ke kamnům, popadl pohrabáč a řediteli se postavil: „Neopovažujte se!“ Ředitel si na pomoc zavolal školníka a uložil mu, aby vzpurného studenta vyvedl. Ten ale obrátil pohrabáč i proti němu. Pak jej s velkým gestem odhodil do uhláku a z místnosti odešel sám.
To bylo něco neslýchaného a Masaryk musel v Brně nedobrovolně skončit. Ba co víc, hrozilo mu, že bude vyloučen ze všech gymnázií v Rakousku. Mladý student si naštěstí přivydělával tím, že doučoval syna brněnského policejního ředitele Le Monniera, který nad ním držel ochrannou ruku. Svým vlivem dosáhl toho, že mohl v Brně dokončit ročník a od nového školního roku začal studovat na prestižním Akademickém gymnáziu ve Vídni. Le Monnier tam byl totiž v listopadu 1869 přeložen a Tomáše vzal s sebou. V důsledku toho složil Masaryk maturitu v hlavním městě monarchie. A byl to zase Le Monnier, kdo svým vlivem zařídil, že nemusel nastoupit na vojnu.
