Supermatky živočišné říše: Fascinující matematika zachování rodu
Bez procesu rozmnožování by živí tvorové po jediné generaci kompletně vymřeli. Míra reprodukce je však u různých živočichů velmi odlišná a i v této oblasti můžeme hledat skutečné rekordmany, přesněji rekordmanky
Dobyvatelé Austrálie
Již ve starověku si pozorovatelé přírody povšimli neobvyklé schopnosti množení u zajíců a králíků, kteří se dokonce stali jakýmsi symbolem plodnosti. Není divu. Vždyť zajíci se například dokážou pářit již ve svých třech až čtyřech měsících života a samice mohou být znovu oplodněny téměř okamžitě po vrhu mláďat. Limitujícím faktorem množství vrhů v jedné sezóně je zejména roční období. V Evropě se mohou zajíci množit pouze na jaře a v létě. Naproti tomu v Austrálii se tito zavlečení savci množí po celý rok až v sedmi jednotlivých vrzích! Právě to už dříve způsobilo velké problémy s jejich přemnožením.
Zajíci se stali symbolem plodnosti a jara, ale také nevinnosti a něhy – důvodem je jejich vzezření a fakt, že jsou lovnou zvěří a častou potravou mnoha predátorů včetně člověka. Objevují se rovněž v mytologii mnoha etnik a národů, od Aztéků přes střední Afriku až po Japonsko, Koreu a Čínu. Většinou jsou vnímáni pozitivně, ale například v židovském folklóru je zajíc symbolem zbabělosti.
Růst geometrickou řadou
Skutečnými přeborníky v množení jsou drobní hlodavci, především pak myši. Myší samice mohou mít až šest mláďat v jednom vrhu za měsíc a nová mláďata jsou schopná reprodukce hned v tom dalším! Jeden myší pár tak může ročně přivést na svět až 72 mláďat. Pokud by polovina z nich byly samice a každá z nich přivedla na svět dalších 6 mláďat každý další měsíc (a takto to pokračovalo nerušeně dál), pak by během jednoho roku přišlo na svět celkem 12 myších generací v celkovém počtu cca 2,4 milionu jedinců! Poslední dvanáctý měsíc by se pak prvním 11 generacím narodilo skoro 1,6 milionu potomků! Není divu, že množení myší může v případě vhodných podmínek přerůst v zamoření jakékoliv budovy, kanalizačního systému nebo obilné sýpky. Místy může hustota populace narůst až na 2 700 jedinců na hektar! Vzhledem k přenášení nemocí a škodách na úrodě jsou hlodavci při přemnožení dlouhodobě považováni za škodnou, se kterou je třeba bojovat všemi prostředky.
Díky své přizpůsobivosti jsou myši jedním z nejúspěšnějších savčích druhů současnosti. I proto jsou také častou položkou na jídelníčku jiných živočichů, zejména šelem, dravých ptáků, hadů, ještěrů a dokonce i velkých druhů členovců.
Riskantní záplava vajíček a spermií
Ačkoliv na pohled vypadají jako rostliny přisedlé k mořskému podkladu, ve skutečnosti jsou koráli živočichy z kmene žahavců. Rozmnožování korálů je na pohled velmi efektní podívaná – každé jaro tyto útesy doslova zrůžoví mnoha miliony spermií a vajíček, vypouštěných do okolní vody. Bohužel ani ohromné počty produkovaných gamet zde nemusí znamenat jistý úspěch, protože rozmnožovací období je u korálů časově silně omezeno. Většina jedinců korálů totiž produkuje pohlavní buňky pouhé dva dny v roce, což je dosti riskantní reprodukční strategie.
Velký bariérový útes sestává ze zhruba 2 900 jednotlivých útesů a 900 ostrovů, které se táhnou do vzdálenosti více než 2 300 kilometrů. Celková rozloha činí asi 345 000 km², což z této přírodní atrakce u pobřeží Queenslandu činí největší korálový útes na světě.
Nepřekonaný růstový rekord
Mezi nejpozoruhodnější ryby moří mírného a tropického pásma nepochybně patří měsíčníci svítíví (Mola mola), kteří zaujmou neobvyklou stavbou těla i velkými rozměry. Jejich kulaté tělo může dosáhnout šířky přes tři metry a hmotnost se u velkých jedinců blíží ke dvěma tunám. Samice těchto ryb mohou najednou vypustit do vody kolem 300 milionů vajíček, což znamená pomyslný světový rekord v rámci celého podkmene obratlovců. Impozantní je také růst těchto ryb, které z pouhých 2,5 mm mohou nabrat velikost osobního automobilu. Vědci spočítali, že svůj rozměr při dosažení dospělosti navýší celkem až šedesát-milionkrát. I to je rekord pro jakéhokoliv známého obratlovce.
I přes své velké rozměry nepředstavují měsíčníci téměř žádné nebezpečí pro potápěče nebo pro jiné živočichy. Naopak samy se tyto ryby často stávají kořistí predátorů, zejména pak žraloků, kosatek nebo ploutvonožců. Největší nebezpečí však pro tuto pozoruhodnou rybu představuje člověk, ať už přímým lovem nebo znečišťováním vod.
Zeměkoule překrytá mšicemi
Mšice zelná (Brevicoryne brassicae) produkuje na jaře své klony (nepohlavní genetické kopie) v počtu 5 až 10 kusů za den, v průběhu léta pak narostou novým samičkám křídla a mohou se šířit dál. Každá ze samiček navíc již obsahuje zárodek dalšího jedince, takže při pohledu mikroskopem působí jako ruská matrjoška složená za mšic. Teprve na podzim přivede samička na svět i samečky, aby mohlo dojít alespoň k nějakému promíchání pohlavních buněk a genetického materiálu. Míra rozmnožování je neuvěřitelná – jediná samička mšice by byla údajně za ideálních podmínek schopna pokrýt celou Zemi 150 kilometrů silnou vrstvou potomků v průběhu jediného roku! Naštěstí i tady, podobně jako u myší, zasahují do rozmnožovacího řetězce mšic dravci, v tomto případě slunéčka sedmitečná.
Mšice zelná je invazivní hmyz původní v Evropě. Škodí především na rostlinách z čeledi Brassicaceae, tedy brukvovitých. Míra adaptace na tuto čeleď je u zmíněného druhu natolik silná, že se téměř výhradně vyhýbají jakýmkoliv jiným rostlinám, i když rostou v těsném sousedství brukvovitých a dokonce skýtají i větší množství potravy.
