Soukromé firmy, které mění kosmonautiku: Blue Origin a SpaceX
Soukromé dobývání vesmíru zažívá nebývalý rozmach a komerčních společností v kosmonautice přibývá jako hub po dešti. Mezi plně etablované již dnes patří především Blue Origin Jeffa Bezose a SpaceX Elona Muska.
Blue Origin: Příležitost nejen pro turisty
V 70. letech 20. století vypracoval princetonský fyzik Gerard K. O’Neill za přispění NASA Ames Research Center a Stanford University dvě velmi zajímavé studie, které podpořily názor na proveditelnost až kilometrových měst na zemské oběžné dráze. O’Neill samozřejmě nebyl první, kdo s podobným nápadem přišel. Rotující konstrukce se v populární literatuře objevovaly už od 19. století a zabýval se jimi Konstantin Ciolkovskij, Hermann Oberth nebo John Desmond Bernal, který obdobné stavby poprvé vědecky popsal.
Zmíněné studie mimo jiné ukázaly, že kosmický prostor představuje dobré místo pro další rozvoj pokročilé civilizace. Podobné práce pak především dokážou zaujmout naši představivost, nutí nás přemýšlet, a navíc inspirují následující generace k realizaci vlastních plánů. Něco podobného se přitom stalo i v roce 1982.
Smělá vize
Tehdy na střední škole Miami Palmetto Senior High vystoupil nejlepší student třídy se svou závěrečnou řečí. Teprve 18letý chlapec se nadšeně rozpovídal o plánech na osídlení kosmu, o vesmírných ostrovech, hotelech a o době, kdy budou moct lidé ve vesmíru žít a pracovat. Podobné téma se v maturitních proslovech příliš často neobjevuje, přesto hoch nadšeně pokračoval, cílil na ochranu Země a nakonec řekl: „Je lepší mít připravenou kosmickou loď…“ Oním mladíkem nebyl nikdo jiný než Jeff Bezos.
O’Neill své odvážné plány a návrhy zahrnul i do výuky na Princeton University, kam později nastoupil také budoucí zakladatel firmy Blue Origin a pravidelně navštěvoval semináře svého velkého vzoru. Skromný profesor zasel semínko, jež v podobě průkopníků jako Jeff Bezos vyrostlo. Jeho společnost má smělou vizi – přesunout část průmyslu včetně miliard lidí do vesmíru.
Úspěch i kontroverze
Jeden z kroků zněl umožnit lety do kosmu běžným smrtelníkům, a to se Blue Origin povedlo. Dnes díky ní v nepravidelných intervalech létají do vesmíru turisté, a i když se jedná pouze o krátké skoky, stále vzbuzují respekt. Přesto mnohdy zaznívá názor, že podobné lety představují zbytečný rozmar. Důležité však je, že dokládají lidskou dovednost a demonstrují, že se výpravy do kosmu stávají běžnějšími. Peníze z vesmírné turistiky mohou navíc přinést kapitál na mnohem větší projekty.
Faktem zůstává, že Bezos není velkým praktikem a technickým věcem okolo kosmonautiky příliš nerozumí. Společnost tak trpí horším vedením a pomalejším tahem na branku. Zaměstnanci ji často opouštějí a hovoří o nezdravém prostředí. Pro mnohé Blue Origin stále reprezentuje kontroverzní pojem – kvůli majiteli, který patří coby zakladatel Amazonu mezi nejbohatší obyvatele planety. Přesto společnost jako jedna z mála dokázala pohled na lety do vesmíru změnit.
Na skok do kosmu
Zpočátku se firma zaměřila na suborbitální lety a pro daný účel sestrojila znovupoužitelný systém New Shepard. Skládá se z raketového stupně a kabiny pro posádku, přičemž obě části vzlétnou pohromadě a za letu se oddělí. Raketový stupeň poté motoricky přistane a kabina se po vlastní dráze vrací na padácích. New Shepard poprvé odstartoval v roce 2015 a od té doby absolvoval přes dvacet misí, z toho šest s posádkou. První pilotovaná výprava suborbitálního nosiče se uskutečnila 20. července 2021 a zhruba desetiminutový pobyt 100 km nad Zemí v prostředí mikrogravitace si kromě Bezose užili i další tři lidé.
Blue Origin se však nehodlá zastavit u suborbitálního vesmírného turismu: Další krok představuje orbitální raketa New Glenn. Těžký nosič o výšce 95 m a průměru 7 m využívá motory na metan a kyslík, na oběžnou dráhu dopraví až 45 t nákladu a opakovaně by se měl dát použít nejméně 25krát. S jeho premiérou se počítalo už před několika roky, ale vývoj provázejí odklady, takže raketa odstartuje nejdřív v roce 2024. (foto: Blue Origin, CC BY 4.0)
SpaceX: Na Mars!
Pomyslného vítěze našeho výběru není třeba dlouze představovat: Od svého vzniku v roce 2002 dokázala SpaceX v kosmickém průmyslu to, co jiné firmy nezvládly ani za půl století. Důvod tkví hlavně v osobnosti jejího zakladatele, která však může do budoucna znamenat spíš nevýhodu. Stejně jako Bezos má Elon Musk řadu příznivců, ale i odpůrců. Přece jen však budí větší emoce, zejména díky své do široka otevřené mysli. SpaceX nepředstavuje jeho jedinou společnost a všechny projekty, v nichž vizionář figuruje, mají vesměs nádech kontroverze. Přesto je jeho přínos neoddiskutovatelný.
Ve jménu rudé planety
Firma vyvinula nosiče Falcon 1 a 9, těžkou raketu Falcon Heavy a kosmickou loď Dragon. Začala rovněž s komerčním vypouštěním telekomunikačních družic a s budováním rozsáhlé sítě Starlink. Došlo i na druhou generaci vesmírného plavidla Dragon 2, a to jak v nákladní, tak v pilotované verzi. Aktuálně SpaceX pracuje na supertěžkém raketovém systému Super Heavy Starship.
Podle vyjádření Elona Muska je cílem významně snížit náklady na lety do vesmíru, a umožnit tak lidstvu kolonizaci Marsu. Schopnosti létat na rudou planetu se prý podřizuje vše, a dokonce se traduje, že ať už dělají ve SpaceX cokoliv, vždy se ptají: „Jak nám to pomůže v cestě na Mars?“ Firma usiluje o to, aby se z výprav do kosmu stala rutina a aby se jejich cena snížila na minimum. Podle Muska by kadence startů měla připomínat provoz moderních aerolinek: Jedině pak budou mise na rudou planetu rentabilní a umožní tam vybudovat udržitelnou základnu.
V přímém přenosu
SpaceX během své existence dosáhla již celé řady úspěchů: V roce 2008 například jako první soukromá společnost dostala svou raketu Falcon 1 na oběžnou dráhu Země za použití motorů na kapalné palivo. O čtyři roky později opět coby první soukromá firma vyslala vlastní loď k Mezinárodní vesmírné stanici a rok nato dokázala vynést satelit na geostacionární dráhu. V roce 2015 se prvnímu stupni orbitální rakety poprvé podařilo přistát na pevnině, o rok později na mořské plošině. V roce 2017 došlo k premiérovému startu a přistání již použitého prvního stupně Falconu 9 i ke znovupoužití kosmické lodi Dragon. V roce 2020 pak SpaceX jako první soukromá společnost dopravila k ISS nejprve dvoučlennou a poté i čtyřčlennou posádku.
K jejím největším projektům ovšem patří již zmiňovaný meziplanetární systém Super Heavy Starship. Jde o první plně opětovně použitelnou raketu a kosmickou loď na světě, jež by měly umožnit naplnit vizi o pilotovaných výpravách na Mars. Vývoj a stavbu popsaného systému můžeme díky otevřenosti SpaceX sledovat doslova v přímém přenosu: Přicházejí nezdary, klesání, pády a výbuchy, ale i vzestupy a úspěchy. Kdo by nechtěl být u toho? (foto: Flickr, Official SpaceX Photos, CC BY-NC 2.0)
