Sociální sítě a osamělost: Kde leží hranice mezi propojením a izolací?
Více než polovina vysokoškoláků se cítí osamělá – a čím více času tráví online, tím vyšší je pravděpodobnost, že izolaci zažívají.
Výzkum mezi mladými dospělými naznačuje, že nadměrné používání sociálních sítí může oslabovat osobní vazby, které chrání psychické zdraví. (ilustrační foto: Pexels, Yan Krukau, PDM 1.0)
Více než polovina vysokoškoláků ve Spojených státech se cítí osamělá – a čím více času tráví na sociálních sítích, tím vyšší je pravděpodobnost, že pocit izolace zažívají. Vyplývá to z rozsáhlé studie, která analyzovala data téměř 65 000 studentů ve věku 18 až 24 let z více než 120 amerických univerzit. Výsledky byly publikovány v odborném časopise Journal of American College Health.
Zjištění badatelů naznačují, že už 16 hodin týdně na sociálních sítích – tedy zhruba dvě hodiny denně – souvisí s vyšší pravděpodobností osamělosti.
Kolik studentů se cítí sami?
Výzkumný tým vedený Madelyn Hillovou z Univerzity v Ohiu zkoumal odpovědi 64 988 mladých lidí, kteří se účastnili celonárodního průzkumu. Osamělost byla měřena pomocí otázek, zda se studenti cítí vyčlenění, postrádají společnost nebo zažívají izolaci.
Výsledky ukázaly, že:
- 54 % studentů uvedlo, že se cítí osaměle.
- Vyšší míru osamělosti hlásily ženy a černošští studenti.
- Studenti zapojení do hybridní výuky byli méně osamělí než ti, kteří studovali výhradně prezenčně.
- Členové studentských spolků (fraternit a sororit) patřili mezi nejméně osamělé.
- Studenti bydlící doma byli osamělejší než ti, kteří žili na kolejích.
Období mladé dospělosti je dobou zásadních životních změn – od odchodu z domova až po budování nových přátelství. Právě proto je podle autorů důležité, aby univerzity aktivně podporovaly vytváření sociálních vazeb.
Studie se zaměřila také na čas strávený na sociálních sítích. Přibližně 13 % studentů uvedlo, že je používají nadměrně – tedy alespoň 16 hodin týdně. A právě zde se ukázal jasný trend:
- 16–20 hodin týdně bylo spojeno s o 19 % vyšší pravděpodobností osamělosti ve srovnání s těmi, kteří sociální sítě nepoužívali vůbec.
- 21–25 hodin týdně znamenalo o 23 % vyšší pravděpodobnost.
- 26–30 hodin týdně o 34 % vyšší pravděpodobnost.
- Více než 30 hodin týdně bylo spojeno dokonce s o 38 % vyšší pravděpodobností pocitu osamělosti.
Autoři však upozorňují, že z dat nelze jednoznačně určit příčinu a následek. Na jedné straně je možné, že nadměrné používání sociálních sítí omezuje čas věnovaný osobním setkáním. Na druhé straně mohou osamělí studenti vyhledávat online prostředí jako formu podpory.
Digitální paradox mladé generace
Sociální sítě jako Instagram, Facebook nebo Snapchat patří mezi nejoblíbenější platformy mladých dospělých. Přesto se stále častěji objevují obavy, že digitální komunikace může nahrazovat hlubší mezilidské vztahy. Výzkum Madelyn Hillové naznačuje, že právě tento „digitální paradox“ může hrát roli v rostoucí osamělosti. Virtuální propojení totiž nemusí plně nahradit osobní kontakt, který je pro psychické zdraví zásadní. Osamělost přitom není jen nepříjemný pocit – dlouhodobě je spojována s vyšším rizikem deprese i předčasného úmrtí.
Autoři studie proto apelují na akademické instituce, aby studenty vzdělávaly o možných negativních dopadech nadměrného používání sociálních sítí a podporovaly je v nastavování časových limitů.
Podle výzkumníků by účinnou strategií mohlo být posilování offline komunitních aktivit – od studentských akcí po podporu spolkového života. Silnější osobní vazby by mohly pomoci zmírnit to, co někteří odborníci označují za „epidemii osamělosti“. Studie tak otevírá důležitou otázku: jsou sociální sítě skutečně prostředkem spojování, nebo spíše tichým zesilovačem izolace? Odpověď zřejmě není černobílá – čísla však naznačují, že rovnováha mezi online a offline světem může být pro mladé lidi klíčová.
