Síla závislosti: Které drogy a léky mají nejvyšší návykový potenciál?

Heroin proti dětskému kašli

• heroin | evropský trh 5,6 miliardy eur

Když vědci sestavovali žebříček nejnávykovějších drog, brali v potaz řadu aspektů: Hodnotili jejich škodlivost, tržní cenu, míru, v jaké aktivují dopaminový systém v mozku, příjemnost zážitku uživatele a také sílu abstinenčních příznaků. Nejvíc bodů v této zvrácené soutěži pak získal heroin, jenž je mezi narkomany velmi rozšířený a oblíbený.

Syntetizovat se jej podařilo již roku 1874 a coby lék proti bolesti ho poprvé vyrobil Felix Hoffmann z německé farmaceutické společnosti Bayer – tentýž chemik, kterému se připisuje objev aspirinu. V podstatě šlo o vylepšený morfin, jenž neměl způsobovat návyk, přičemž sloužil i jako dětská medicína proti kašli. Počátkem 20. století se však zjistilo, že v játrech metabolizuje na morfin, a tudíž je úplně stejně návykový. Dnes se dá na předpis legálně získat jen v Británii, kde se užívá k mírnění akutních bolestí a k léčbě infarktu myokardu či plicního otoku.

Heroin způsobuje celkový duševní i tělesný útlum a zároveň pocit silné euforie. Testy na zvířatech ukázaly, že látka v jejich mozku dokáže až dvojnásobně zvýšit úroveň dopaminu. Euforie ovšem mizí a současně vzrůstá tolerance. Narkomanům tak nezbývá než navyšovat dávku a žít s útlumem, apatií, depresemi, zácpou, svěděním a dalšími nežádoucími účinky.

Největší zákeřnost heroinu pak spočívá ve schopnosti vyvolat už po 5–10 aplikacích fyzickou závislost, k níž časem samozřejmě přibude i ta psychická. Tzv. zlatá dávka, jež vede k předávkování a smrti, přitom odpovídá pouhému pětinásobku běžného množství a zmíněná křehká hranice se stala osudnou například zpěvačce Janis Joplin. K uživatelům heroinu z řad slavných však patří či patřili třeba i Eric Clapton, Keith Richards, Lou Reed nebo Kurt Cobain. (ilustrační foto: Shutterstock)

Bílý prášek na povzbuzení

• kokain | evropský trh 11,6 miliardy eur

I když mezi stoupence heroinu patří opravdu slavná jména, za drogu celebrit se považuje spíš kokain coby obecně druhá nejnávykovější látka. Stimulant vyráběný z listů jihoamerického kokainovníku pravého neboli rudodřevu koka zvyšuje sebevědomí, prožitek i komunikativnost a člověk se po něm cítí svěže. U zvířat dokonce vyvolal trojnásobný nárůst dopaminu. Působí však krátkodobě a hlavní riziko spočívá ve vytváření závislosti: Podle statistik si ji vypěstovalo 21 % těch, kteří drogu vyzkoušeli. (ilustrační foto: Shutterstock)

Cigaretka na dva tahy

• nikotin | evropský trh 763,11 milionu eur

Ačkoliv nikotin zdaleka nezpůsobuje tak příjemné stavy jako heroin či kokain, je podobně návykový. Zároveň platí, že sám o sobě není tolik škodlivý jako látky spojené s hořením cigaret – tedy dehet, oxid uhelnatý, těžké kovy a mnoho dalších. Předpokládá se, že v současnosti trpí závislostí na nikotinu 23 % globální populace. Světová zdravotnická organizace navíc odhaduje, že ročně kouření tabáku zabije na osm milionů lidí. (ilustrační foto: Shutterstock)

Večer utlumit, ráno nabudit

• barbituráty | evropský trh 15,46 miliardy eur

V 50. letech brali Američané běžně na usnutí barbituráty, načež se ráno dopovali amfetaminy, aby se pro změnu probrali. První zmíněné v nízkých dávkách způsobují euforii a v minulosti se jimi léčily úzkosti a nespavost. Ve vyšším množství jsou však smrtelné, jelikož tlumí dýchání, a mohou jej i zcela zastavit. Navíc rychle vyvolávají závislost, proto je v 70. letech nahradily jemnější, ale stále návykové benzodiazepiny. (ilustrační foto: Shutterstock)

Tekutá metla lidstva

• alkohol | evropský trh přes 200 miliard eur

Alkohol sice v žebříku nejnávykovějších látek obsadil až páté místo, nicméně řada expertů by jej spíš umístila na samotný vrchol, protože na rozdíl od kokainu či heroinu je legální. Koupit se dá stejně snadno jako pečivo, ale výzkumy přitom ukazují, že zhruba u 22 % jedinců vyvolává závislost. Navíc je karcinogenní a z uvedených drog má zdaleka největší dopad na naše okolí: Vysloužil si pověst rozvraceče rodin a narušitele mezilidských vztahů. (ilustrační foto: Shutterstock)

Volně v prodeji

Naprostá většina léků, u kterých hrozí vznik závislosti, se vydává pouze na lékařský předpis. Najde se však i pár volně prodejných léčiv, s nimiž není radno si zahrávat a brát je déle, než doporučuje příbalový leták. A mezi nejvíce zneužívané se samozřejmě řadí léky proti bolesti: Člověk díky nim sice získá pocit, že zvládne potíže „přechodit“, ale zároveň si tím může zadělat na velké problémy se zažívacím traktem, ledvinami či srážlivostí krve.

Součást některých kapek proti suchému kašli tvoří opioid dextrometorfan, jenž tlumí kašlací reflex. Zároveň však vyvolává závislost, a dokonce dovede přivodit halucinace. Návykovost je u něj sice relativně malá a halucinogenní stavy se objevují až při vysokých dávkách, každopádně však samoléčba vyžaduje obezřetnost.

Mezi běžně dostupné návykové látky přitom patří i obyčejné kapky na uvolnění nosu. Pokud se totiž používají dlouhodobě, ztrácí sliznice schopnost samovolně splasknout a bez další dávky zůstává oteklá. Nosní sprej tak vlastně začne způsobovat potíže, s nimiž měl původně pomoct. (ilustrační foto: Shutterstock)