Proč malá psí plemena žijí déle než ta velká?
Vědci poprvé vysvětlili, proč menší plemena psů žijí déle než jejich větší kolegové.

Podle doktora da Silvy je pravděpodobné, že větší plemena psů budou mít v budoucnu méně štěňat, než je tomu dnes. Budou ale díky tomu žít déle. (foto: Shutterstock)
V říši savců obecně platí přímá úměra, že větší tělo znamená delší život. Velryby, sloni, a koneckonců i člověk atakují hranici celého staletí, zatímco drobní hlodavci žijí nanejvýš několik let. V případě psů je tomu však právě naopak: Zatímco mastifové či dogy se málokdy dožijí více než deseti let, čivavy často těší svého majitele bezmála i dvakrát déle.
Tajemství věku
Australský molekulární biolog Jack Da Silva z Adelaidské univerzity shromáždil údaje o vývoji hmotnosti v průběhu života u 164 psích plemen a jejich pomocí popsal faktory ovlivňující dobu dožití. Hlavní roli hrají genetické mutace, které umožnily rozrůznění původního předka až do současných 360 plemen, avšak zároveň s sebou nesou riziko předčasného úmrtí.
Při šlechtění na větší tělesné proporce se preferují mutace vedoucí k rozměrnějšímu tělu i k rychlejšímu růstu v útlém věku. Uvedené změny stimulují proces dělení, ale také stárnutí buněk, přičemž rychlejší růst zároveň zvyšuje hrozbu nežádoucího nádorového bujení.
TIP: Údery života: Je délka života skutečně vyměřena počtem úderů srdce?
Přestože výsledky výzkumu mohou být pro majitele velkých psů znepokojivé, vědci předpokládají, že větší plemena si časem vyvinou geny, které jim v boji s rakovinou pomohou. „Většina ze zhruba 400 psích plemen, která dnes známe, vznikla teprve v posledních 200 letech. Větší plemena psů tak neměla dostatek času k vývoji obranných mechanismů v boji s rakovinou. Stále k tomu ale může dojít, i když patrně za cenu nižší reprodukce,“ tvrdí doktor da Silva.
Podle doktora da Silvy je tak pravděpodobné, že větší plemena psů budou mít v budoucnu méně štěňat, než je tomu dnes. Budou ale díky tomu žít déle.