Vesmír

Proč mají vnější planety naší soustavy tak velký počet měsíců?

Michal Švanda 21.10.2023

Kolem prvních čtyř planet Sluneční soustavy – Merkuru, Venuše, Země a Marsu krouží dohromady jen tři měsíce. Zbylých 99 % všech známých měsíců připadá na vzdálené plynné a ledové obry. Čím je dán tento nepoměr?




Velké planety našeho solárního systému se v minulosti utvořily v jiném prostředí než planety zemského typu. Předpokládá se, že podstatnou část svého zrodu strávily za tzv. sněžnou čárou, kde se voda vyskytovala především v pevném skupenství, zatímco v centru soustavy setrvávala převážně ve formě páry.

Dále musíme mít na paměti, že ve větších vzdálenostech solárního systému je celkový objem materiálu vyšší a gravitační rušení od Slunce naopak menší. Jádra velkých planet nejspíš obklopovaly mohutné disky se zbytkovou látkou, v nichž se snadno formovaly zárodky menších těles – budoucích měsíců. Takto zřejmě vznikla většina regulárních satelitů, které dnes v okolí velkých oběžnic známe. Jejich iregulární protějšky představují z větší části zachycené objekty, neboť i takto velké planety přicházejí k dalším souputníkům.

Počty známých měsíců
Merkur 0 Jupiter 92
Venuše 0 Saturn 146
Země 1 Uran 27
Mars 2 Neptun 14
  • Zdroj textu:
  • Zdroje fotografii:
  • Shutterstock


Další články v sekci