Příživníci kolem nás: Neobvyklí parazité z Evropy

Příživníci kolem nás

Protože parazitismus vede jak u živočichů tak u rostlin ke zjednodušení stavby těla a ztrátě některých anatomických znaků, je u specializovaných parazitů obtížné zařadit je do systému. Teprve moderní metody využívající analýzu DNA nám proto umožnily poznat jejich nejbližší příbuzné. Tentokrát se seznámíme s jedním druhem, který je domácí u nás v Čechách a se dvěma rostoucími ve Středomoří. Jedná se o velice nápadné rostliny, které na svých toulkách přírodou určitě nepřehlédnete. Na snímku Hlivenec rudý (Cynomorium coccineum), který místy slouží i jako barvířská rostlina.

Podbílek šupinatý (Lathraea squamaria)

Vytrvalá, nezelená narůžovělá nebo bělavá rostlina, jejíž převážná část je skryta pod zemí. Oddenky mohou vážit až 5 kg a růst až do hloubky 2,5 metru. Nadzemní část rostliny nese 20 až 35 květů uspořádaných v hustém, jednostranném hroznu. Uvnitř šupinovitých listů je dutina, která ústí ven drobnou štěrbinou. Její vnitřní povrch je vystlán paličkovitými žláznatými chlupy, kterými rostlina vylučuje přebytečnou vodu. V dutině lze někdy najít mrtvý drobný hmyz. To vedlo k domněnce, že podbílek je nejenom cizopasná, ale také masožravá rostlina. Nejspíše se ale jedná o náhodný záchyt, protože hmyzožravost by u rostlin, které jsou vyživované mohutnými dřevinami, neměla větší význam. Podbílek obsahuje glykosidy, které jsou ve větším množství jedovaté.

Výška: 10 až 25 cm
Barva květu: fialová
Doba květu: duben, květen
Rozšíření: Evropa od jihu Skandinávie po Středozemí, Kavkaz, Krym, Kašmír
Ekologie: Vlhké humózní listnaté nebo smíšené lesy.
Hostitelé: Parazituje převážně na kořenech listnatých stromů (habr, jasan, jilm, lípa, líska, olše, ořešák) a snad i jehličnanů (smrk).

Hlivenec rudý (Cynomorium coccineum)

Hlivenec je vytrvalá nezelená parazitická rostlina. Drobné listy jsou redukované v šupiny, soukvětí se skládá ze samčích, samičích i obojetných květů purpurové barvy. Květy opylují mouchy, které láká zelná vůně. V Evropě byl hlivenec znám od 16. století jako „maltská houba“, protože byl do lékáren dovážen z ostrova Malta.

Botanici hlivenec řadili k podobným parazitickým rostlinám čeledi Balanophoraceae, nové výzkumy však ukazují, že se jedná o samostatnou skupinu příbuznou čeledi Crassulaceae.

Výška: kolem 20 cm
Barva květu: tmavě purpurová
Doba květu: duben, květen
Rozšíření: Vyskytuje se ve dvou varietách, C. c. var. coccineum roste na Kanárských ostrovech, ve Středomoří, Arábii, Afghánistánu a Íránu. C. c. var. songaricum roste ve Střední Asii, Číně a Mongolsku.
Ekologie: pouště, polopouště, slaniska, pobřežní duny
Hostitel: tamaryšky, rostliny z čeledi merlíkovitých a cistovitých, Nitraria

Ozorna obecná (Cytinus hypocystis)

Ozorny jsou drobnější parazitické rostliny, jejichž listy jsou redukované na pouhé šupinky na kvetoucím stonku. Drobné, nápadně barevné a zapáchající květy vykvétají na povrchu půdy. Jsou uspořádané v klasovitém květenství a opylují je mravenci. Plodem ozorny je bobule s mnoha drobnými semeny, jichž může v jednom plodu být až 25 000. Semena rozšiřuje potemníkovitý brouk pimélie (Pimelia costata), který se plody živí. Ozornovité byly původně řazené do široce pojaté čeledi Rafflesiaceae, dnes jim však botanici vyhrazují samostatnou čeleď příbuznou slézovitým.

Výška: 5 cm
Barva květu: žlutá
Doba květu: březen, duben
Rozšíření: Středomoří
Ekologie: keříkaté porosty
Hostitel: cisty