Pomalý běh času: Největší, nejkrásnější i netradiční evropské orloje

Nestárnoucí ikona Prahy

• Pražský orloj | Česko | 1410

Orloje obvykle představují věžní hodiny, jež kromě času ukazují také například fázi Měsíce, jeho polohu vůči Slunci a další údaje. Vznikat začaly už ve 14. století a v období středověku i novověku se řadily mezi vrcholná konstruktérská a umělecká díla. Historie toho pražského sahá do začátku 15. století: O hodinách na věži Staroměstské radnice se píše již roku 1402, nicméně orloj tam Mikuláš z Kadaně zbudoval až o osm let později. Z hlediska stáří tedy ikoně české metropole nepatří absolutní rekord, nicméně jde o nejstarší dosud fungující stroj svého druhu. 

V následujících staletích přibyla sochařská výzdoba, přičemž soustrojí, které historický klenot pohání, prošlo úpravami a zdokonaleními z rukou mistra Hanuše či Jana Táborského z Klokotské Hory. Do let 1865–1866 se pak datuje kalendářní deska, namalovaná jedním z nejvýznamnějších představitelů českého romantismu Josefem Mánesem. Během Pražského povstání v roce 1945 utrpěl sice orloj značnou újmu, od té doby však prodělal řadu rekonstrukcí a dnes patří k nejznámějším dominantám Prahy. 

Centrální ciferník, pod nímž spočívá Mánesova deska, ukazuje čtyři různé časy: středoevropský, hvězdný, tzv. babylonský a staročeský. Nechybějí ani fáze Měsíce a z četných zobrazovaných údajů lze vyčíst i den či nepohyblivé křesťanské svátky. Ve dvou malých oknech nad ciferníkem se pak pohybují apoštolové. V srdci orloje bije hned osm různých strojů, jež zajišťují vše od ukazování času až po vykreslování polohy nebeských těles a posouvání sošek v oknech. Přesnost a spolehlivost má potom na starosti tzv. Božkův chronometr, který v roce 1866 sestrojil a instaloval Romuald Božek. (foto: Shutterstock)

Obr s pěticí ručiček

• Torrazzo di Cremona | Itálie | 1588

Zvonice katedrály v italské Cremoně se pyšní největším orlojem na světě: Jeho hodiny měří v průměru 8,2 metru. Autory mechanismu se stali Francesco a Giovanni Battista Divizioliové a pracovali na něm v letech 1583–1588. K vnější podobě orloje postupně přispělo několik malířů, mimo jiné Giovanni Battista Dordoni, přičemž zobrazuje zvěrokruh na obloze, Slunce i Měsíc. Nad ciferníkem se pak pohybují tři klasické ručičky a jedna zdvojená. (foto: Wikimedia Commons, Zairon, CC BY-SA 4.0)

Země jako středobod

• Wellský orloj | Velká Británie | 1392

Jedinečnost orloje na katedrále ve městě Wells v jihozápadní Anglii spočívá v tom, že jde o zpodobnění geocentrismu: Středobod ciferníku tvoří Země, okolo níž krouží Slunce a Měsíc. Mechanismus, který orloj poháněl, vznikl mezi roky 1382 a 1392, nicméně v 19. století jej správci nahradili. Stroj se pak dostal do londýnského Science Museum, kde se nachází dodnes. (foto: Shutterstock)

Vznosnější než katedrála

• orloj v Beauvais | Francie | 1868

Orloj katedrály ve francouzském Beauvais se stal dílem hodináře Augusta-Luciena Véritého. O tomto dvanáct metrů vysokém a šest metrů širokém klenotu se v dobovém tisku psalo, že svou krásou a majestátností zastíní i samotný svatostánek. Centrální ciferník s Ježíšem udává místní čas, další ručičky pak značí denní dobu v různých městech světa a nechybí ani znázornění pozic planet či Měsíce. (foto: Profimedia)

Ciferník mezi ciferníky

• Zimmertoren | Belgie | 1930

Pro svůj unikátní orloj si hodinář Louis Zimmer vybral v roce 1930 věž v belgickém Lieru. Okolo hlavních hodin se nachází dalších dvanáct ciferníků, z nichž se dá vyčíst vše od času na různých kontinentech přes aktuální znamení zvěrokruhu až po fáze Měsíce či dobu přílivu a odlivu. Věži se dřív říkalo Corneliova, dnes se však pojí s Zimmerovým jménem a od roku 1980 jde o chráněnou památku. (foto: Shutterstock)

Od baroka k socialismu

• Olomoucký orloj | Česko | 1419

Olomoucký orloj vznikl zřejmě mezi léty 1419 a 1422, tedy jen krátce po tom pražském, i když první písemná zmínka o něm pochází až z roku 1519. Původně měl barokní podobu, ale koncem 19. století prošel zásadní proměnou v novogotickém duchu. Za druhé světové války si ho bohužel našly dělostřelecké granáty a nový vzhled mu poté dodal Karel Svolinský, který vsadil na skleněnou mozaiku a socialistický realismus. Hlavní motiv tak tvoří jízda králů, mezi figurami nechybějí dělníci ani chemici a kalendárium upomíná na narozeniny Stalina či Gottwalda. (foto: Shutterstock)

Šestimetrový projektil

• Brněnský orloj | Česko | 2010

Dnes již ikonický brněnský monument vyvedl sochař Oldřich Rujbr ve tvaru projektilu, ve městě se však hodinám přezdívá mnohem méně lichotivě… Ačkoliv média hovoří o orloji, jedná se spíš o multifunkční hodinový stroj. Čas odměřuje otáčením jednotlivých dílů a každou hodinu krátce zvoní. Denně v jedenáct dopoledne přitom z některého otvoru v plášti vypadne malá památeční kulička, kterou si může případný šťastlivec odnést domů. (foto: Wikimedia Commons, Palickap, CC BY-SA 4.0)