Pět impozantních dopravních kolapsů: Woodstock, vánice i pád Berlínské zdi
Stačí pár minut čekání na červené nebo menší autonehoda, a následná kolona začne připomínat očistec. Nejhorší dopravní zácpy v dějinách ovšem dosáhly úplně jiné úrovně utrpení – některé z nich trvaly i několik dní
Kritická údržba | Peking 2010
Rostoucí platy a klesající ceny dělají v Číně z osobních aut zboží, které je dostupné stále větší části populace. Dokonce ani nejširší dálnice tak často nezvládají nápor nových motoristů. Čtrnáctého srpna 2010 zkomplikovala provoz na národní dálnici 110 přítomnost těžkých vozidel, jež se podílela na rekonstrukci vozovky. Průjezdnost klesla na polovinu a následoval kolaps: Někteří řidiči ujeli zhruba jen kilometr za den, jiní zůstali v automobilech zcela uvězněni a neposouvali se vůbec. Dopravní katastrofa trvala 12 dní a její nedobrovolní účastníci přežili hlavně díky přizpůsobivým obchodníkům, kteří začali prodávat jídlo a občerstvení přímo v kolonách – ovšem za mnohonásobně nadsazené ceny.
Déšť, bahno a kolona | Bethel 1969
Třídenní festival nevázanosti, drog, hudby a umění, obecně známý také jako Woodstock Music & Art Fair, přilákal v srpnu 1969 takřka půlmilionový dav. Masa vozidel tak kompletně ucpala dálnici New York Thruway a táhla se na vzdálenost 32 km. Mnozí návštěvníci se rozhodli nečekat, nechali svá auta napospas osudu a na místo konání došli jednoduše pěšky. Události se nakonec zúčastnilo desetkrát víc nadšenců, než organizátoři předpokládali, a kvůli neutuchajícímu dešti se změnila ve slavnosti bahna: Umělci museli dokonce na místo přilétat vrtulníkem.
Život za zdí | Berlín 1990
Neslavná kapitola v dopravě německého velkoměsta se překvapivě psala po pádu Berlínské zdi v listopadu 1989. Miliony lidí, kteří se kvůli rozdělení země na východní a západní část neviděli i desítky let, se rozhodli v rámci následných dubnových oslav Velikonoc navzájem navštívit. Důsledkem byl dopravní kolaps, v němž podle odhadů uvízlo na 18 milionů vozidel, a to na silnici s průměrným průjezdem 500 tisíc aut denně. Diktatury se tak východní Němci zbavili, ale v pomyslném dopravním „vězení“ si museli ještě chvíli počkat.
Zima jako v Rusku | Moskva a Petrohrad 2012
Pověstná ruská zima dokáže během několika hodin proměnit v motoristickou noční můru i spojnici dvou nejlidnatějších měst v zemi – Moskvy a Petrohradu. Během vánice v roce 2012 napadlo na dálnici M-10 přes 90 cm sněhu a jeho odklízení bylo kvůli počasí natolik komplikované, že na 55km úseku zůstal v obou směrech průjezdný jen jeden pruh. V koloně, jež se táhla na vzdálenost 200 km a zmizela až po třech dnech, uvízlo obrovské množství lidí. Obchody a podniky okolo cesty proto zvedly ceny a rozhodly se na dopravní krizi vydělávat. Ruská vláda neposkytla řidičům žádnou speciální pomoc a nechala situaci na místních cestářích.
Noční můra motoristů | São Paulo 2009
Brazilské São Paulo se řadí k městům s nejhorší dopravní infrastrukturou na světě. Metropole navíc nestačí reagovat na ekonomický růst země – v současnosti totiž na tamní silnice přibude 900 nových aut denně. Tristní situace však panovala už v předchozích letech: 10. června 2009 tak město neuneslo tíhu večerní špičky, doprava zkolabovala a zablokovaných zůstalo 291 km vozovek. Uvolňovaly se přitom jen zvolna a pomalu, ovšem řidiči v São Paulu jsou na průtahy zvyklí: V zácpě stráví průměrně čtyři hodiny denně.
