Zajímavosti

Past skrytá v pilulkách úlevy: Jak se zbavit bolesti, a přitom se nezabít?

Marcela Kohoutková 05.04.2020

Léky proti bolesti považujeme za velký výdobytek moderní medicíny, který je možné užívat podle potřeby. Za úlevou se však potutelně plíží rizika, jež nás ohrožují na zdraví, a dokonce i na životě. Jak se zbavit bolesti, a přitom se nezabít?




Tišení bolesti a snižování horečky znali léčitelé již ve starověku. Slavný řecký lékař Hippokrates vypozoroval, že zvířata záměrně okusují kůru vrby bílé – ta totiž obsahuje kyselinu salicylovou, přírodní formu analgetika. Odvar ze zmíněné kůry pomáhal proti teplotě, bolesti a také potlačoval zánětlivé stavy.

Historie přitom nabízí mnohem víc dokladů o využívání léčivých účinků uvedené kyseliny: Znali je třeba Sumerové nebo staří Egypťané. V 19. století pak snahu získat kyselinu v čisté podobě konečně korunoval úspěch. Její syntetická podoba, tedy kyselina acetylsalicylová, se stala nejstarším uměle připraveným léčivem.

Nejednoznačné účinky

Kromě kyseliny acetylsalicylové se k přípravě základních tišících prostředků využívají ještě další dvě látky: paracetamol a ibuprofen. Lékař může samozřejmě zvolit i mnohem silnější analgetika, zejména na bázi opiátů. I volně prodejné léky však provází řada rizik a při překročení doporučených dávek může dojít až k ohrožení života (viz Otrava paracetamolem). Pokud to člověk s pilulkami přežene, riskuje mimo jiné poruchy funkce jater – tzv. hepatotoxicitu.

Analgetika mají řadu účinků, o nichž nelze jasně rozhodnout, zda jsou dobré, nebo špatné. Jedná se třeba o poruchy srážlivosti krve vyvolané kyselinou acetylsalicylovou: Ta totiž blokuje složky krve, které se při krvácení podílejí na jejím srážení. Užívání léků s kyselinou acetylsalicylovou tak může vést k vnitřnímu krvácení nebo k vykrvácení otevřenou ránou. Popsaný účinek je ovšem možné využít v situacích, kdy potřebujeme krev nesraženou, tedy jako prevenci embolie, infarktu myokardu či mozkové mrtvice.

V boji proti zánětu

Nejednoznačné znaménko mají i protizánětlivé účinky těchto léků. Dřív platilo, že je zánět nežádoucí a je třeba s ním bojovat. Již několik let však nejen přední imunologové tvrdí, že fyziologický zánět prospívá. Tělo si totiž díky němu dokáže s infekcí poradit samo.

Navíc látky, které při tomto druhu zánětu vznikají, urychlují následnou regeneraci. S každou prodělanou infekcí získává náš imunitní systém také výhodu do budoucna a tvoří si protilátky, jež napomáhají vypořádat se s podobnými infekcemi lépe a rychleji. 

Plusy a minusy

Další účinky kyseliny acetylsalicylové jsou v současné době předmětem hned několika vědeckých studií. Vyplývá z nich, že užívání látky ve velmi malých množstvích funguje preventivně proti rozvoji demence a některých onkologických onemocnění, jako je například rakovina tlustého střeva nebo prsu. Pod bedlivým dozorem lékaře může tedy kyselina acetylsalicylová posloužit i jinak než jako běžně známý lék proti bolesti a horečce.

Kromě kladů, pro něž je tato látka vyhledávána, však s sebou její užívání nese i celou řadu negativ. Kyselina dráždí sliznice a dlouhodobé „zobání“ pilulek tak může vést až ke krvácení do zažívacího traktu. A jelikož tato látka působí proti srážení krve, může mít vnitřní krvácení způsobené jejím nadužíváním fatální následky.

Další nevýhoda léků na bázi kyseliny acetylsalicylové tkví v tom, že je nelze podávat dětem a mladistvým do 15 let. V ojedinělých případech totiž tato léčiva vyvolávají velmi vzácný, život ohrožující Reyův syndrom – onemocnění, při kterém může dojít k selhání orgánů, zejména jater.

Nová cesta, nová rizika

Kvůli výše uvedeným rizikům hledaly vědecké týmy jinou alternativu v boji proti bolesti a horečce. V 50. letech 20. století se tak začala hojně používat nová účinná látka, paracetamol – a dlouho se předpokládalo, že s sebou nenese takřka žádná rizika. Poslední dobou však vyvstala řada pochybností: Maximální denní dávka je totiž velmi blízko toxické dávce léku, takže může snadno dojít k předávkování.

Přehnaná konzumace paracetamolu způsobuje selhání jater nebo ledvin. Ze současných vědeckých studií vyplývá také spojitost mezi užíváním paracetamolu a propuknutím astmatu u dětí i dospělých. Dětem matek, které braly paracetamol během těhotenství, hrozí dokonce o 30 % vyšší riziko, že se u nich zmíněné onemocnění rozvine.

Růžová pilulka štěstí

Třetím velmi hojně užívaným analgetikem je ibuprofen (Ibalgin, Nurofen), který v našich krajích doslova zdomácněl. Stejně jako kyselina acetylsalicylová však silně dráždí žaludek a může způsobit krvácení do zažívacího traktu. Spekuluje se o jeho pozitivních účincích proti rozvoji demence, ale jeho dlouhodobé užívání je velmi nebezpečné, protože i v tomto případě dochází ke kumulativnímu toxickému účinku na játra a ledviny.

Jak se vyhnout pasti?

Pokud už se kvůli bolesti musíte uchýlit k lékům, nekombinujte víc typů analgetik dohromady a nepolykejte další tabletu dřív než v povolených časových odstupech: Všechny přijaté látky končí v játrech a větší množství jednoho léku, nebo dokonce kombinace různých medikamentů se těžko odbourávají.

TIP: Dáma se superschopností: Díky vzácné mutaci necítí téměř žádnou bolest

Důležité je také neužívat tišící prostředky dlouhodobě, protože kýžený účinek se postupně snižuje a naopak narůstají související rizika. Látky z léků se totiž v organismu kumulují a tělo se jich zbavuje jen pomalu.

Otrava paracetamolem

Předávkování nejčastěji využívanými léky proti bolesti má typický průběh, při němž je důležité rozpoznat, že je něco skutečně v nepořádku. Léčba pak probíhá na odděleních JIP nebo ARO. Lékaři nasadí opakované výplachy žaludku a střev a podají aktivní uhlí, čímž se „jed“ z těla odstraní.

  • první půlhodina: Nevolnost, zvracení, ztráta citlivosti, nadměrné pocení, bledost kůže. U většiny lidí po odeznění žaludečně-střevních obtíží otrava pomine a nedojde k poškození jater.
  • 24–48 hodin: Často nastává přechodné zlepšení. Nebezpečí tkví právě v utlumení průvod­ních jevů otravy, a tudíž i v jejím potenciálním zanedbání. Bolest v pravém podžebří poukazuje na selhávání ledvin.
  • 72–96 hodin: Poškození jater postupuje, dochází k zežloutnutí pokožky, zadržování moči a zvracení. Bolest v pravém podžebří se stupňuje spolu se selháváním ledvin, dostavuje se zmatenost, třes rukou, poruchy vědomí, srdeční arytmie, ischemie a další poškození srdečního svalu.
  • 5–14 dní: Uzdravování. Pokud pacient přežije první čtyři dny otravy, potíže ustoupí a organismus se pomalu uzdraví. Játra ovšem regenerují až v řádu týdnů.

Denní dávka paracetamolu pro dospělého člověka by neměla překročit 4 g, což je třeba osm tablet Paralenu. K závažné otravě může přitom dojít už při spolknutí 15 tablet! Například u alkoholiků je hranice daleko níž.


Paralenový nálet

Na podzim roku 2013 uskutečnila armáda USA plán na redukci populace hnědých stromových hadů, kteří po druhé světové válce zamořili ostrov Guam a řadu druhů žijících pouze tam přivedli až na pokraj vyhynutí. Bez přirozeného nepřítele představoval plaz neohroženého predátora, americké ministerstvo zemědělství však našlo řešení – i malá dávka paracetamolu je totiž pro hady smrtelná. Nízko letící vrtulníky proto na Guam shazovaly myši injekčně nadopované analgetikem coby návnadu na zavlečeného škůdce.


Další články v sekci