Past skrytá v pilulkách úlevy: Jak se zbavit bolesti, a přitom se nezabít?

Tišení bolesti a snižování horečky znali léčitelé již ve starověku. Slavný řecký lékař Hippokrates vypozoroval, že zvířata záměrně okusují kůru vrby bílé – ta totiž obsahuje kyselinu salicylovou, přírodní formu analgetika. Odvar ze zmíněné kůry pomáhal proti teplotě, bolesti a také potlačoval zánětlivé stavy.

Historie přitom nabízí mnohem víc dokladů o využívání léčivých účinků uvedené kyseliny: Znali je třeba Sumerové nebo staří Egypťané. V 19. století pak snahu získat kyselinu v čisté podobě konečně korunoval úspěch. Její syntetická podoba, tedy kyselina acetylsalicylová, se stala nejstarším uměle připraveným léčivem.

Nejednoznačné účinky

Kromě kyseliny acetylsalicylové se k přípravě základních tišících prostředků využívají ještě další dvě látky: paracetamol a ibuprofen. Lékař může samozřejmě zvolit i mnohem silnější analgetika, zejména na bázi opiátů. I volně prodejné léky však provází řada rizik a při překročení doporučených dávek může dojít až k ohrožení života (viz Otrava paracetamolem). Pokud to člověk s pilulkami přežene, riskuje mimo jiné poruchy funkce jater – tzv. hepatotoxicitu.

Analgetika mají řadu účinků, o nichž nelze jasně rozhodnout, zda jsou dobré, nebo špatné. Jedná se třeba o poruchy srážlivosti krve vyvolané kyselinou acetylsalicylovou: Ta totiž blokuje složky krve, které se při krvácení podílejí na jejím srážení. Užívání léků s kyselinou acetylsalicylovou tak může vést k vnitřnímu krvácení nebo k vykrvácení otevřenou ránou. Popsaný účinek je ovšem možné využít v situacích, kdy potřebujeme krev nesraženou, tedy jako prevenci embolie, infarktu myokardu či mozkové mrtvice.

V boji proti zánětu

Nejednoznačné znaménko mají i protizánětlivé účinky těchto léků. Dřív platilo, že je zánět nežádoucí a je třeba s ním bojovat. Již několik let však nejen přední imunologové tvrdí, že fyziologický zánět prospívá. Tělo si totiž díky němu dokáže s infekcí poradit samo.

Navíc látky, které při tomto druhu zánětu vznikají, urychlují následnou regeneraci. S každou prodělanou infekcí získává náš imunitní systém také výhodu do budoucna a tvoří si protilátky, jež napomáhají vypořádat se s podobnými infekcemi lépe a rychleji. 

Plusy a minusy

Další účinky kyseliny acetylsalicylové jsou v současné době předmětem hned několika vědeckých studií. Vyplývá z nich, že užívání látky ve velmi malých množstvích funguje preventivně proti rozvoji demence a některých onkologických onemocnění, jako je například rakovina tlustého střeva nebo prsu. Pod bedlivým dozorem lékaře může tedy kyselina acetylsalicylová posloužit i jinak než jako běžně známý lék proti bolesti a horečce.

Kromě kladů, pro něž je tato látka vyhledávána, však s sebou její užívání nese i celou řadu negativ. Kyselina dráždí sliznice a dlouhodobé „zobání“ pilulek tak může vést až ke krvácení do zažívacího traktu. A jelikož tato látka působí proti srážení krve, může mít vnitřní krvácení způsobené jejím nadužíváním fatální následky.

Další nevýhoda léků na bázi kyseliny acetylsalicylové tkví v tom, že je nelze podávat dětem a mladistvým do 15 let. V ojedinělých případech totiž tato léčiva vyvolávají velmi vzácný, život ohrožující Reyův syndrom – onemocnění, při kterém může dojít k selhání orgánů, zejména jater.

Nová cesta, nová rizika

Kvůli výše uvedeným rizikům hledaly vědecké týmy jinou alternativu v boji proti bolesti a horečce. V 50. letech 20. století se tak začala hojně používat nová účinná látka, paracetamol – a dlouho se předpokládalo, že s sebou nenese takřka žádná rizika. Poslední dobou však vyvstala řada pochybností: Maximální denní dávka je totiž velmi blízko toxické dávce léku, takže může snadno dojít k předávkování.

Přehnaná konzumace paracetamolu způsobuje selhání jater nebo ledvin. Ze současných vědeckých studií vyplývá také spojitost mezi užíváním paracetamolu a propuknutím astmatu u dětí i dospělých. Dětem matek, které braly paracetamol během těhotenství, hrozí dokonce o 30 % vyšší riziko, že se u nich zmíněné onemocnění rozvine.

Růžová pilulka štěstí

Třetím velmi hojně užívaným analgetikem je ibuprofen (Ibalgin, Nurofen), který v našich krajích doslova zdomácněl. Stejně jako kyselina acetylsalicylová však silně dráždí žaludek a může způsobit krvácení do zažívacího traktu. Spekuluje se o jeho pozitivních účincích proti rozvoji demence, ale jeho dlouhodobé užívání je velmi nebezpečné, protože i v tomto případě dochází ke kumulativnímu toxickému účinku na játra a ledviny.

Jak se vyhnout pasti?

Pokud už se kvůli bolesti musíte uchýlit k lékům, nekombinujte víc typů analgetik dohromady a nepolykejte další tabletu dřív než v povolených časových odstupech: Všechny přijaté látky končí v játrech a větší množství jednoho léku, nebo dokonce kombinace různých medikamentů se těžko odbourávají.

TIP: Dáma se superschopností: Díky vzácné mutaci necítí téměř žádnou bolest

Důležité je také neužívat tišící prostředky dlouhodobě, protože kýžený účinek se postupně snižuje a naopak narůstají související rizika. Látky z léků se totiž v organismu kumulují a tělo se jich zbavuje jen pomalu.