Ohromující mikrosvěty: Jak vypadá plíseň nebo třeba obyčejný prach pod mikroskopem
Pod mikroskopem se zdánlivě nezajímavé a nevýrazné objekty ukážou v úplně jiném světle. Při pohledu na tyto fotografie se určitě v budoucnu budete úplně jinak dívat třeba na obyčejný usazený prach
Všudypřítomné vodní víly
Vodní blechy jsou zástupci řádu bezobratlých. Latinské jméno jednoho z nejznámějších rodů, jimž se česky říká hrotnatky zní Daphnia. Tito planktonní korýši se vyskytují téměř ve všech nádržích stálé vody. Nalezeny byly dokonce i v kalužkách, které v deštných pralesích vznikají po dešti v rozsochách velkých stromů. Zatímco v jezerech a rybnících je jich velké množství, v rychlé vodě nemají šanci se udržet. Žijí většinou při hladině, ale na útěku před predátory se potápějí i do větších hloubek. K povrchu se vždy vracejí v noci, aby se najedly. Jsou jen asi 3 mm velké.
Slyšíte i plíseň růst?
Na snímku z rastrovacího elektronového mikroskopu jsou zachyceny spóry (modře zbarvené koule) a zelená vlákna plísně Aspergillus niger. Plísním tohoto rodu se daří v prašném prostředí a přímo A. niger bývá k nalezení ve vnější části lidského ucha, kde může působit podráždění a záněty.
Krása na prachovce
Na tomto snímku z rastrovacího elektronového mikroskopu je vidět vzorek běžného domácího prachu, jenž obsahuje nejrůznější materiály. Mezi zde zachycenými alergeny jsou dlouhé vlásky kočičí srsti, syntetická i vlněná vlákna, vroubkovaná hmyzí křídla, zrnko pylu a zbytky rostlin.
Květy na obtíž
I tito nevítaní vetřelci se pod elektronovým mikroskopem jeví mnohem sympatičtěji než ve skutečnosti. Snímek ukazuje stvol kuřecího pera, na nějž jsou přilepena vajíčka takzvaných kuřecích vší z rodu Menoponidae. Vajíčka jsou nezvyklá především svou ornamentální krásou. Každé z nich je tvořeno stopkou opatřenou čepičkou (růžové části), z níž později vylézá larva. Květiny připomínající plátky jsou rovněž součástí vajíček.
