Oficiální vyšetřování NASA: Nový dokument odhaluje slabiny mise Starliner
Nová vyšetřovací zpráva NASA přináší překvapivě otevřené přiznání: za několikaměsíční uvíznutí astronautů mise Starliner nenese odpovědnost jen technika, ale i selhání v rozhodování a vedení agentury.
Starliner měl být symbolem nové éry spolupráce NASA se soukromým sektorem, místo toho ale odhalil vážné slabiny v řízení rizik i bezpečnostní kultuře agentury. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC BY 4.0)
Zdroj:V roce 2024 se měla kosmická loď Boeing Starliner stát důkazem, že NASA má vedle SpaceX další spolehlivý prostředek pro dopravu astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici. Místo toho se z mise stal varovný příběh o technických nedostatcích, chybném rozhodování a selhání bezpečnostní kultury. Nová zpráva NASA nyní otevřeně přiznává: za několikaměsíční „uvíznutí“ dvou astronautů na orbitě nenese vinu jen technika, ale i samotné vedení agentury.
Devítiměsíční martyrium
Astronauti Butch Wilmore a Suni Williamsová odstartovali 5. června 2024 na palubě Starlineru Calypso na cestu k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Podle původních plánů na její palubě měli strávit 8 až 14 dní a poté se vrátit na Zemi.
Jenže během přibližování ke stanici došlo k problémům s manévrovacími tryskami. Loď dočasně ztratila plnou schopnost řídit svou polohu i pohyb v prostoru. Šlo o moment, který podle vedení NASA mohl snadno skončit katastrofou. Z krátké testovací mise se nakonec stal zhruba devítiměsíční pobyt. Wilmore a Williamsová se vrátili až v březnu 2025 – a to nikoli na palubě Starlineru, ale v kosmické lodi Dragon společnosti SpaceX.
NASA označila incident jako nehodu kategorie A (Type A mishap) – stejnou kategorii, do níž spadají například tragédie raketoplánů Space Shuttle Challenger a Space Shuttle Columbia, při nichž zahynulo celkem 14 astronautů. Takto závažné hodnocení potvrzuje, že tentokrát šlo o víc než jen o technickou závadu.
Selhání kultury bezpečnosti
Zpráva NASA odhaluje, že během mise panoval na Zemi chaos. Odpovědné osoby absolvovaly množství porad a schůzek, personál čelil pocitu zahlcení a z klíčových diskusí byli vyloučeni někteří odborníci. Někteří členové týmu dokonce uvedli, že při rozhodování nebyla bezpečnost astronautů vždy na prvním místě. Podle nového šéfa agentury Jareda Isaacmana se část vedení soustředila až příliš na to, aby prokázala „letuschopnost“ Starlineru, a přehlédla varovné signály. Výsledkem byla narušená důvěra i kultura odpovědnosti.
Podle Isaacmana má Starliner „designové a inženýrské nedostatky, které musí být opraveny“. Tvrdá slova ale nepopisují ten největší problém. „Nejvíce znepokojivé není selhání hardwaru, ale rozhodování a vedení,“ uvádí Isaacman.
Starliner vznikl v rámci programu Commercial Crew už v roce 2010, přičemž hlavní motivací NASA bylo vymanit se ze závislosti na ruských lodích Sojuz. Už při bezpilotních testech v letech 2019 a 2022 se však objevily potíže s tryskami. Přesto NASA rozhodla o pilotovaném testu.
NASA ve zprávě překvapivě otevřeně přiznává vlastní podíl. Agentura schválila loď, povolila start, činila rozhodnutí během dokování i po skončení mise a nedostatečně dohlížela na dlouholetého dodavatele - společnost Boeing. „Významná část odpovědnosti leží zde,“ přiznává Isaacman.
Budoucnost Starlineru
NASA zdůrazňuje, že s Boeingem bude i nadále spolupracovat na odstranění problémů. Incident však otevřel hlubší otázky: Jak přísná má být kontrola soukromých partnerů? Lze komerční tempo vývoje sladit s extrémními nároky pilotovaných letů? A dokáže NASA obnovit kulturu, která byla po haváriích Challengeru a Columbie budována desítky let?
Starliner měl být symbolem nové éry spolupráce státu a soukromého sektoru ve vesmíru. Místo toho se stal připomínkou, že ve vesmíru nestačí jen funkční hardware. Rozhodování, kultura a odvaha říct „stop“ mohou být stejně důležité jako raketové motory – a někdy možná i důležitější.
