Objev v sousedství: Barnardovu šipku obíhají čtyři malé exoplanety
Astronomové objevili u jedné z nejbližších hvězd čtyři kamenné exoplanety. Ani jedna z nich ale podle vědců neskýtá naději na možnou obyvatelnost.

Pozorování pomocí zařízení MAROON-X a ESPRESSO přineslo objev čtveřice kamenných exoplanet u Barnardovy šipky. (ilustrace: International Gemini Observatory/NOIRLab/NSF/AURA/R. Proctor/J. Pollard, CC BY-SA 4.0)
Barnardova šipka, nebo též Barnardova hvězda, je po trojici stálic systému Alfa Centauri, čtvrtou Slunci nejbližší hvězdou. Nachází se jen šest světelných let od nás a jde tak po Slunci nejbližší samostatnou hvězdu.
Po dlouhou dobu byl tento červený trpaslík spektrální třídy M vděčným objektem lovců exoplanet, kteří se u něj snažili nalézt cizí světy. Několikrát dokonce došlo k oznámení objevu exoplanet, potvrdit jejich existenci se ale nepodařilo. Změnu možná přináší nová pozorování zařízení MAROON-X na teleskopu Gemini a zařízení ESPRESSO na soustavě teleskopů Very Large Telescope.
Čtveřice planet
Ritvik Basant z Chicagské univerzity a jeho spolupracovníci analyzovali data z více než stovky pozorování zařízení MAROON-X, uskutečněných během tří let a ukázalo se, že u Barnardovy šipky se nacházejí tři exoplanety. Když vědci tato data zkombinovali s údaji zařízení ESPRESSO, identifikovali čtvrtou exoplanetu. Závěry do značné míry potvrzují zjištění astronomů Evropské jižní observatoře z loňského podzimu, kteří identifikovali jednu exoplanetu a tři potenciální kandidáty.
Hmotnost objevených exoplanet se podle vědců pohybuje od zhruba 0,19 až 0,34 hmotnosti Země a s velkou pravděpodobností se jedná o kamenné planety. Všechny se ale pravděpodobně nacházejí mimo obyvatelnou zónu mateřské hvězdy – jeden rok na objevených světech trvá jen kolem 2,3 až 6,7 pozemského dne, což znamená, že se exoplanety nacházejí velmi blízko mateřské hvězdě a půjde tak zřejmě o velmi horké světy. Podobnosti vědci zveřejnili v odborném časopisu Astrophysical Journal Letters.
„Je to skutečně vzrušující objev. Barnardova šipka je náš vesmírný soused a přesto toho o něm víme tak málo,“ prozrazuje Basant. „Výsledky naší práce jsou pro nás signálem že došlo k průlomu v přesnosti zařízení, která pozorují okolní vesmír. Ty jsou mnohem podrobnější a přesnější, než tomu bývalo v minulosti.“