Nová hypotéza: Proč na Saturnově Enceladu praská led?

Když v roce 2006 americká meziplanetární sonda Cassini zkoumala Saturnův měsíc Enceladus, narazila nad jeho jižním pólem na ledová mračna. To vedlo k objevu kryovulkanismu na Enceladu, kde desítky a možná i stovky gejzírů chrlí do kosmického prostoru vodu, plyny a pevné částice, včetně krystalků soli. Fyzika těchto procesů ale stále není úplně jasná.

Gejzíry se na Enceladu vyskytují v oblasti takzvaných „Tygřích pruhů“ poblíž jižního pólu měsíce. Jde o soustavu dlouhých a tenkých prasklin, které podle všeho procházejí několik kilometrů silným ledovým příkrovem Enceladu. Kde se tam ale vzaly? Jejich původ byl doposud obestřen tajemstvím. Výzkum těchto prasklin je velmi důležitý i proto, že mohou posloužit při hledání případného života na Enceladu, aniž bychom se museli provrtávat ledem.

Proč praská led na Enceladu?

Planetární geolog Max Rudolph z Kalifornské univerzity v Davisu a jeho spolupracovníci ve své nové studii nabízejí vysvětlení. Podle nich praskliny „Tygřích pruhů“ vznikají v důsledku změn teplot, kterým čelí v průběhu času Enceladus, kvůli změnám oběžné dráhy kolem Saturnu. 

TIP: Nadějný cíl: Oceán pod povrchem Enceladu je jen dva kilometry hluboko

Badatelé vycházejí z toho, že kolem Saturnu je komplikovaná situace se spoustou měsíců, což vede k tomu, že se jejich oběžné dráhy stále do jisté míry mění. A s nimi se mění i teplota, které jsou měsíce vystaveny. Když se teplota na Enceladu zvýší, podpovrchový oceán se zvětšuje a ledová krusta se zužuje. Když pak Enceladus zase chladne, přibývající led tlačí na oceán a ten zase vyvíjí tlak na led. V důsledku toho vznikají v místech se slabým ledovým příkrovem praskliny.