Noční obloha v říjnu: Maximum meteorického roje Orionid a jasná kometa

Dominantou prvních říjnových nocí se stane dorůstající kotouč Měsíce, který 5. října dospěje do úplňku. Díky jeho intenzivnímu svitu noční obloha zesvětlá a napočítáme na ní místo tisícovek jen stovky hvězd – a navrch i jednu planetu. Saturn spatříme zvečera v souhvězdí Hadonoše velmi nízko nad jihozápadem. Na nebi se však zdrží pouze krátce a zapadne necelé tři hodiny po Slunci.

Další jasné planety – Venuši a Mars – nalezneme na ranní obloze nad východním horizontem. Na počátku října budou okupovat souhvězdí Lva a na nebi se k sobě budou rychle přibližovat. Vše vyvrcholí 5. října poměrně těsným setkáním, kdy mezi oběma tělesy zůstane proluka pouhé 0,3°. Poté se Venuše kolem Marsu prosmýkne a vydá se na cestu do sousední Panny. Rudá planeta ji bude pozvolna následovat; 17. a 18. října pak do jejich blízkosti zavítá i velmi úzký srpek ubývajícího Měsíce (nov nastane o pouhý den později).

Dvojhvězda v Delfínovi

Právě období kolem novu, kdy je obloha dostatečně tmavá, přeje pozorování objektů vzdáleného vesmíru, známých pod anglickým označením „deep-sky“. Zaměřit se můžete třeba na malá, doslova trpasličí souhvězdí vysoko nad jižním obzorem: Lištičku, Šíp, Delfína a Koníčka. Nejprve si nejspíš všimnete šestice jasných stálic Delfína, od nějž se pak snadno přesunute i k Šípu. 

Identifikaci zmíněných souhvězdí usnadňuje jejich tvar, jenž věrně odpovídá názvu. Zato v případě Koníčka a Lištičky je situace o poznání složitější.

V Delfínovi se zkuste zaměřit na Gama Delphini s hvězdnou velikostí 3,9 mag. I v malém dalekohledu odhalíte, že jde o dvojhvězdu tvořenou přibližně stejně jasnými složkami – jednou nažloutlou a druhou naoranžovělou. Díváme se na ně ze vzdálenosti takřka 130 ly (světelných let) a na obloze je dělí úhlová vzdálenost 9″. Ve skutečnosti obíhají kolem společného těžiště s periodou 3 200 roků po značně eliptické dráze. Jejich vzdálenost tak kolísá od 40 AU (astronomických jednotek; 1 AU = cca 150 milionů kilometrů) až po 15násobek. 

Orionidy, kometa a změna času

21. října kolem půlnoci nás čeká maximum meteorického roje Orionid s přibližně 15 meteory za hodinu. Astronomové je klasifikují jako velmi rychlé. Raritou letošního podzimu by mohla být nová, poměrně jasná kometa C/2017 O1. Objevila ji automatická přehlídka oblohy. Během října a listopadu by tato kometa mohla dosáhnout až 7. magnitudy. Procházet má mezi souhvězdími Vozky a Persea.

O posledním říjnovém víkendu se středoevropský letní čas (SELČ) změní na středoevropský čas (SEČ): V neděli 29. října ráno bude po 2:59:59 SELČ následovat 2:00:00 SEČ. 

Východy a západy Slunce

Po většinu září se Slunce nachází ve znamení Vah; 23. října v 7:26 SELČ vstoupí do znamení Štíra

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – nepozorovatelný
• Venuše – viditelná ráno nad východem
• Mars – viditelný ráno nad východem
• Jupiter – nepozorovatelný
• Saturn – viditelný večer nízko nad jihozápadem
• Uran – viditelný po celou noc
• Neptun – viditelný většinu noci kromě rána

Úkazy na nebi

• 5. října – setkání Venuše a Marsu na ranní obloze nad východem (obě tělesa bude na nebi dělit úhlová vzdálenost cca 0,3°)
• 9. října – těsné setkání Měsíce a Aldebaranu ze souhvězdí Býka na noční obloze (v okamžiku východu bude obě tělesa na nebi dělit úhlová vzdálenost cca 1°)
• 17. a 18. října – setkání velmi úzkého měsíčního srpku, Venuše a Marsu na ranní obloze nad východem
• 19. října – Uran v opozici se Sluncem
• 21. října – maximum meteorického roje Orionid
• 24. října – setkání úzkého měsíčního srpku a Saturnu na večerní obloze nízko nad jihozápadem

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno