Neznámý mikrosvět: Jak vypadá pampeliška nebo rozmarýn okem mikroskopu
Rastrovací elektronový mikroskop dokáže prostřednictvím pohyblivého svazku elektronů zachytit nepatrné objekty. I na běžných rostlinách ukáže detaily, které působí jako pohled do jiného světa
Životodárná spirála
Na snímku je průřez stočeným listem lilie pořízený rastrovacím elektronovým mikroskopem (SEM). Barvy jsou přidány dodatečně, protože metodou SEM lze primárně získat pouze černobílý obraz. Uvnitř listu jsou patrné pravoúhlé struktury rostlinných buněk. Právě ty obsahují chlorofyl, zelené barvivo, které je zásadním prvkem fotosyntézy – přeměny slunečního svitu na energii.
Amfory se složenými padáky
Pampeliška lékařská (Taraxacum officinale) je notoricky známou rostlinou českých zahrad. Když její žluté květy odkvetou a přemění se na stovky bílých padáčků, mají z nich vlastníci dokonalých trávníků pramalou radost. SEM ukazuje průřez dosud kvetoucí pampeliškou v neodkvetlém (žlutém) stádiu.
Zárodky budoucího života
Snímek mladého květu rozmarýnu lékařského (Rosmarinus officinalis) ukazuje vyvíjející se okvětní tyčinky. Tyčinky jsou samičí reprodukční orgány, které se skládají z nitky, vybíhající tyčinky (filamentum), na níž je usazen prašník (anthera), jenž nese zrnka pylu. Rozmarýn je trvalka, která se v lidové medicíně používá proti bolestem hlavy a nachlazení. Rovněž se využívá jako tonikum, tedy regenerační látka. V kuchyni jej najdete mezi kořením.
Miniaturní „větrák“
Reprodukční části rostliny z rodu kontryhelů. Tato rostlina vytváří květy se čtyřmi trčícími prašníky (na snímku jsou vidět dva), které jsou rozmístěny kolem středového květního lůžka nazývaného češule (hypanthium). Uprostřed češule je pestík – samičí pohlavní orgán, který má zachytit samčí pylová zrna z prašníků.
