Netradiční plavidla: Plovoucí věznice, rybí sádky i jaderný reaktor

Mezi lodí a vrakem  

• RP FLIP | výzkumná platforma

Když Spojené státy v polovině 20. století zkoumaly, jakým způsobem teplotní výkyvy a nerovnosti mořského dna ovlivňují šíření zvuku pod vodou, nasadily do akce ponorku USS Baya. Podvodní stroj však nebyl pro jemné pozorování dostatečně stabilní. Marine Physical Laboratory proto začala pracovat na konceptu lodě, která by se pro zmíněný úkol hodila lépe: Aby se nové plavidlo mohlo věnovat podmořskému výzkumu, měla většina jeho trupu klesat pod hladinu. Návrh vypadal slibně a roku 1960 se realizoval pod názvem RP FLIP.

Opravit, nebo sešrotovat?

Zařízení FLIP alias Floating Instrument Platform měřilo na délku 108 metrů a jeho řídicí centrum i s kajutami pro posádku se nacházelo v zadní části. Jakmile loď dorazila do cílové destinace, většinu trupu zaplavila voda, takže se naklonil o 90°. Plavidlo se tak v moři v podstatě postavilo a nad hladinou zůstala jen záď. Jelikož ponořeným trupem necloumalo vlnobití, byl FLIP stabilní a do značné míry se choval jako bóje. V uvedené poloze poté dokázal setrvat i měsíc, aniž by šestnáctičlenná posádka musela na břeh pro zásoby. 

Spoustu vnitřního vybavení včetně toalet či sprch navrhli konstruktéři jako otočné, takže vše fungovalo i po naklonění trupu. Loď prováděla výzkum v mořích celého světa, nejčastěji ovšem u západního pobřeží USA. A pro svůj nezvyklý tvar se jako domnělý vrak nejednou objevila v hlášeních cizích plavidel. Fungovala až do minulého roku, kdy se rozhodovalo, zda investovat osm milionů dolarů do jejích oprav, nebo ji poslat do šrotu – a druhá možnost nakonec převážila. (foto: Wikimedia Commons, U.S. Navy/John F. Williams, PDM 1.0)

Pod ochranou golfového míčku

• SBX-1  | radar

Sea-based X-band Radar alias SBX-1 představuje pomyslné eso v rukávu amerického obranného systému proti balistickým střelám. Plavidlo s vlastním pohonem bylo navrženo tak, aby odolalo silným větrům i vysokým vlnám. Díky dominantnímu radarovému dómu o průměru 37 m si pak vysloužilo přezdívku „golfový míček“. Má dosah zhruba 2 000 km a jeho chod zajišťuje posádka čítající více než 75 členů. (foto: Wikimedia Commons, U.S. Navy, PDM 1.0)

Alcatraz u břehů New Yorku

• Vernon C. Bain Correctional Center  | vězení

Podobně jako slavný kalifornský Alcatraz i vězeňská loď  Vernon C. Bain Correctional Center těžila ze skutečnosti, že ji obklopuje voda, což značně komplikovalo jakékoliv snahy trestanců o útěk. Až do minulého roku kotvila u newyorského Bronxu, přičemž měla za úkol ulevit věznicím na pevnině. Pojala celkem 870 odsouzených, a před deseti lety si tak vysloužila zápis do Guinnessovy knihy rekordů. (foto: Flickr, reivax, CC BY-SA 2.0)

Domov dvou milionů lososů

• Havfarm 1  | rybí farma

Název lodi Havfarm znamená v norštině „mořská farma“ a toto konkrétní plavidlo, jež vzniklo ve spolupráci Norska a Číny, dostalo druhé jméno Jostein Albert. Na délku měří 385 m a stalo se přechodným domovem zhruba dvou milionů lososů. Farma nemá vlastní pohon a do nových lokalit ji musejí přesouvat nákladní lodě. Na zvoleném místě pak většina jejího trupu klesne pod hladinu, čímž vzniknou chovné stanice pro ryby. (foto: Profimedia)

Elektrárna v přístavu

• Akademik Lomonosov | jaderný reaktor

Rozvodná síť v severních oblastech Ruska je mírně řečeno nedostatečná. A například dálněvýchodní město Pevek a jeho okolí, kde se nacházejí ložiska plynu i ropy, tak napájí pouze plovoucí jaderný reaktor. Plavidlo Akademik Lomonosov poskytuje celkově 70 MW, takže vedle Temelína s jeho 2 172 MW jde o relativně malý výkon. Loď kotví v peveckém přístavu a nemá vlastní pohon, tudíž by se do případných nových destinací musela odtáhnout. V provozu je od roku 2020. (foto: Profimedia)

Loď na převoz lodí

• MV Blue Marlin a MV Black Marlin

MV Blue Marlin a její sesterská loď MV Black Marlin představují výjimečné tahouny oceánů. Každá z nich nabízí nosnost 56 500 tun, takže jde o mistryně v transportu těch nejtěžších nákladů. V praxi jim dokonce nečiní potíže přepravovat jiné lodě: Blue Marlin například v roce 2005 převážela do vod Aljašky plovoucí radarovou stanici SBX-1, s níž urazila zhruba 24 000 km. V tomtéž roce se navíc dostala do hledáčku kamer televizního dokumentu Mega Movers, když vyplula na moře s gigantickou rafinerií Snøhvit a strávila s ní na vodě jedenáct dní.

V roce 2012 si zmíněnou loď pro změnu najalo australské námořnictvo, které potřebovalo ze španělského přístavu Ferrol vyzvednout nedokončené válečné plavidlo HMAS Canberra a přepravit ho do Melbourne. Blue Marlin se s nákladem vydala na cestu 12. srpna a do cíle dorazila 17. října. Ani na takto dlouhých plavbách přitom zhruba 60členné posádce nic nechybí: Čas může trávit v jedné z 38 kajut, případně v posilovně, sauně, nebo dokonce v plaveckém bazénu. (foto: Flickr, Horatio J. Kookaburra, CC BY-NC-SA 2.0)