Nestárnoucí jídlo a nápoje: 5 nejodolnějších potravin
Prošlé jídlo nám může přivodit nevolnost i otravu, a tak není divu, že jako první obvykle v obchodě kontrolujeme datum spotřeby. Následující pětice poživatin by vás však svou čerstvostí překvapila i po desítkách, stovkách, či dokonce tisících let
Mamuti a koně
Poživatina: koňská kostní dřeň
Stáří: 50 000 let
Zřejmě nejstarší potravinou, která si zachovala jedlost až do současnosti, je mamutí maso. O konzumaci obrů z doby ledové sice nemáme potvrzené zprávy, nicméně se traduje, že vesničané v Rusku při náhodných objevech zvířecích torz uvězněných v ledu odřezávali zbytky masa a následně je jedli. Věrohodnější informace o nejstarším jídle se pak obvykle pojí s paleontologem Colemanem Williamsem, který si údajně připravil „svačinu“ z kuliček kostní dřeně, jež vydlabal z pozůstatků 50 tisíc let starého koně.
Zabiják bakterií
Poživatina: med
Stáří: 5 500 let
K nejodolnějším poživatinám patří překvapivě med. Díky vysoké koncentraci cukrů totiž odolává bakteriím: Během tzv. osmózy z nich vysává vodu a ničí jejich membrány. Jedinečné složení „tekutého zlata“ nepodporuje ani rozmnožování kvasinek, tudíž se med zkrátka nekazí. Nejstarší a stále poživatelný vzorek objevili archeologové v gruzínské hrobce západně od Tbilisi – vznikl zřejmě před 5 500 let.
Nedobytný sklep
Poživatina: víno
Stáří: přes 330 let
V roce 1999 objevili pracovníci v Liverpoolu během výkopových prací zasypaný sklep a v něm dvě zachovalé láhve vína. Ujalo se jich Museum of London, jehož zaměstnanci určili datum vzniku nálezu v rozmezí let 1670 a 1680. Zároveň zjistili, že je tekutina stále pitelná, tudíž následovala ochutnávka. Injekční stříkačkou nasáli vědci malý vzorek, který je poté překvapil chutí: Popsali ji jako svěží, čerstvou a živoucí.
Nesmrtelný dezert
Poživatina: biskupský chlebíček
Stáří: 125 let
Poněkud překvapivý vytrvalec mezi pokrmy vděčí za svou nezdolnost škrobu obsaženému v mouce: Po upečení a vychladnutí výrobku na sebe totiž naváže vlhkost a zformuje se do krystalků. Pokud tedy necháme biskupský chlebíček v suchu, ztvrdne a podle některých vědců zůstane poživatelný navěky. Důkazem se stal výtvor Fidelie Batesové, která dezert upekla roku 1878 – a následně zemřela. Její rodina se proto rozhodla chlebíček zakonzervovat na památku. V roce 2003 poslal vzpomínku na Fidelii její prapravnuk do televizní show, kde proběhla ochutnávka – bez újmy na zdraví.
Tučná hádka
Poživatina: vepřové sádlo
Stáří: 64 let
Žádný bunkr či protiatomový kryt se neobejde bez konzervovaných potravin, na jejichž trvanlivost se lze spolehnout i po desítkách let. Svou zásobárnu si roku 1948 budoval také potravinový odborník Hans Feldmeier, a mimo jiné do ní umístil plechovku sádla jako upomínku na americkou pomoc poválečnému Německu. O 64 let později se ocitl uprostřed sporu o trvanlivosti konzervovaných potravin, neměl však žádné pádné argumenty. Rozhodl se tedy dózu s vepřovým tukem otevřít a obsah sníst. Sádlo bylo stále poživatelné, a Hans tak v debatě zvítězil.
