Nejstarší stopy lidského osídlení v Německu ukazují život před 300 tisíci lety
Paleontologové objevili 350 kilometrů od českých hranic stopy dávných lidí druhu Homo heidelbergensis, společně se stopami prehistorických slonů a nosorožců.
Lidé druhu Homo heidelbergensis žili ve středoevropské jezerní krajině se slony a nosorožci. (ilustrace: Midjourney AI, CC0)
Zdroj:Před 300 tisíci lety se rodinka dávných lidí, nejspíše druhu Homo heidelbergensis, kteří mohli být našimi předchůdci, procházela na břehu jezera. Nevíme, zda odpočívali, plavali nebo třeba hledali něco k snědku. Podle nalezených stop jim dělali společnost pravěcí sloni a nosorožci.
Tato scéna se kupodivu neodehrála v Africe, ale přímo v srdci Evropy, konkrétně na území dnešní německé spolkové země Dolní Sasko. Vypovídají o tom stopy, které vědci objevili na známé paleolitické lokalitě Schöningen. Vedle zvířecích stop zde paleontologové objevili i sérii stop patřících lidem. Bez kostí či zubů je sice obtížně určit, kdo přesně tyto stopy zanechal, z dřívějších výzkumů ale víme, že v tehdejší Evropě žili v té době lidé druhu Homo heidelbergensis. Výsledky svého výzkumu vědci zveřejnili v odborném časopise Quarternary Science Reviews.
Safari park v srdci Evropy
Flavio Altamura z Eberhardovy-Karlovy Univerzity Tübingen a jeho kolegové se domnívají, že šlo o rodinu s dětmi, která dorazila na břeh jezera a společně zde zanechali stopy v bahnité půdě. Kolem jezera tehdy rostly hlavně břízy, borovice a spousta trav a příslušníci druhu Homo heidelbergensis se u podobně mělkých vod vyskytovali poměrně často.
V dnešní době můžeme ve střední Evropě potkat slony či nosorožce výhradně v zoologických zahradách. Není to ale tak dávno, kdy byla Evropa plná těchto velkých a nebezpečných býložravců. Nepochybně tehdy měli zásadní vliv na utváření krajiny.
TIP: Děti doby ledové dováděly ve šlápotách velkých lenochodů
Společně s lidskými stopami byly ve Schöningenu objeveny i stopy gigantického slona s rovnými kly Palaeoloxodon antiquus, který dosahoval hmotnosti až 13 tun. To je zhruba dvojnásobek hmotnosti dospělého slona afrického (Loxodonta africana). Paleolitické naleziště Schöningen v Dolním Sasku je nejseverněji položené místo, kde se podařilo stopy tohoto slona nalézt. Vedle sloních stop vědci objevili i stopy více než třítunového nosorožce rodu Stephanorhinus. V případě tohoto tlustokožce jde o vůbec první doklad jeho stop na území dnešní Evropy.
