Naši předci mohli před objevem ohně využívat k vaření horké prameny
Hydrotermální prameny mohly dávným lidem sloužit jako přírodní kuchyně, ve které si uvařili ulovenou či nasbíranou stravu
Vaření potravy znamenalo pro lidský druh zásadní proměnu. Zpracování živočišných i rostlinným proteinů nám nabídlo větší množství využitelných živin a energie, které jsme potřebovali pro naše „nenasytné“ mozky. Nová studie archeologů amerického institutu MIT a španělské University of Alcalá ovšem tvrdí, že k tomu naši předci nemuseli využívat přímo oheň.
Vědci jsou přesvědčeni, že k tomu účelu mohly obstojně posloužit horké prameny. Jak říká vedoucí výzkumu Ainara Sistiaga, když třeba takový pakůň spadl do horkého pramene a uvařil se tam, proč ho nesníst? Vědce to napadlo v roce 2016 během expedice v legendární Olduvajské rokli v Tanzanii, která je jedním z nejvýznamnějších nalezišť dávných předchůdců člověka.
TIP: Tajemství paleodiety: Co vlastně jedli prehistoričtí lidé?
Badatelé tam objevili stopy po horkých pramenech, v nichž tryskala voda o teplotě nejméně 80 °C. Jak ukazují nálezy kamenných nástrojů a kostí živočichů, poblíž těchto pramenů sídlili naši předci, v době před asi 1,8 miliony let. Tedy velmi dlouho před tím, než podle archeologů lidé začali cíleně využívat oheň. Sistiagaová a její kolegové jsou přesvědčeni, že tam lidé žili záměrně. Mohli totiž v horkých pramenech vařit jídlo, které získali.
