Magnólie: Symbolické stromy čistoty, které by bez brouků nepřežily
Šácholany neboli magnólie jsou jedny z nejstarších krytosemenných rostlin a nejspíše první rostliny opylované hmyzem. Již z doby před sto miliony let, kdy Zemi vládli dinosauři, jsou známé zkameněliny velice podobné dnešním druhům
Rod šácholan obsahuje kolem stovky, převážně tropických a subtropických druhů. Jedná se o stromy či keře s jednoduchými, střídavými, celokrajnými a poměrně velkými listy. Květy vyrůstají jednotlivě na koncích větví a jsou oboupohlavné s větším množstvím tyčinek. Prodloužené květní lůžko nese jednotlivé nesrostlé plodolisty. Z nich se vytvářejí zajímavé plody (souplodí) dužnatých či zdřevnatělých měchýřků, které připomíná šišky jehličnanů. Měchýřky v době zralosti praskají a uvolňují se z nich obvykle červená semena, která dlouho visí na bílých nitkách. (foto: Flickr, Katja Schulz, CC BY 2.0)
Šácholan obnažený (Magnolia denudata)
Vícekmenný opadavý strom nebo větší keř, který kvete před rozvinutím listů. Jedná se o druh, jenž se nejdéle používá v zahradní kultuře – jeden z matečných druhů dnes pěstovaných zahradních odrůd. Buddhističtí mniši jej totiž pěstovali v klášterech již před více než 1 500 lety jako ztělesnění čistoty.
Poupata a semena se dodnes používají proti nadýmání a vyvolávají pocení. Sušená poupata mají protiplísňové a cytotoxické účinky, mírní bolest a zklidňují. V Koreji se používají k léčbě bolestí hlavy, hlavně pokud ji způsobují záněty nosních dutin. Květy se také nakládají a používají k ochucení rýže. (foto: Wikimedia Commons, Peka, CC BY-SA 4.0 + David Vojtuš (ilustrace)
Velikost: keř či strom až 15 metrů vysoký
Barva květu: bílý
Rozšíření: střední a východní Čína
Ekologie: bohaté humózní lesy
Šácholan přišpičatělý (Magnolia acuminata)
Opadavý strom s přímým kmenem. Kvete později, až po rozvinutí listů, takže v době květu není příliš nápadný. Také tento strom byl hojně využíván v lidovém léčitelství. Čaj z mladé kůry je aromatický, potopudný, projímavý a používá se také jako tonikum. Dříve sloužil i jako náhrada chininu při léčbě malárie. Čaj z plodů se používal k léčbě žaludečních obtíží a kůra se žvýkala jako náhrada tabáku. (foto: Wikimedia Commons, Bruce Marlin, CC BY 3.0 + David Vojtuš (ilustrace)
Velikost: strom vysoký až 30 m
Barva květu: rostliny na severu areálu mají květy žlutozelené, na jihu oranžově žluté.
Rozšíření: V USA od hranic s Kanadou po Floridu
Ekologie: humózní listnaté lesy pahorkatin a podhůří, obvykle severní svahy
Šácholan velkokvětý (Magnolia grandiflora)
Stálezelený, exoticky působící strom s velkými, tmavě zelenými, na rubu rezavě hedvábně chlupatými listy. V lidovém léčitelství má podobné užití jako šácholan přišpičatělý. Kůra se používá pro vyvolání pocení a jako tonikum. Odvar slouží při léčbě revmatismu a kožních problémech. Lihový extrakt snižuje krevní tlak a mírně zrychluje dýchání. Z květů se získává éterický olej, v Anglii se květy nakládají a pro zvláštní chuť používají jako koření. Dřevo je tvrdé a poměrně těžké, ale nepříliš trvanlivé. Je bílé, ale na vzduchu hnědne. (foto: Wikimedia Commons, Pymouss44, CC BY-SA 3.0 + David Vojtuš (ilustrace)
Velikost: strom vysoký až 35 m
Barva květu: bílá
Rozšíření: JV USA
Ekologie: nivy podél potoků, zalesněné písečné duny, v nížinách
Pozoruhodnou vlastností šácholanů je fakt, že jsou opylovány brouky, což je mezi kvetoucími rostlinami spíše výjimka. V době, kdy tyto dřeviny vznikaly, totiž včely, vosy a ani motýli – tedy běžní opylovači – ještě nežili. Odborné jméno získal rod podle francouzského botanika Pierra Magnola (1638–1715), české jméno je odvozené od staročeského názvu pro šišku – „šách“.
