Lodě s křídly: Pět výstředních hydroplánů, které zcela propadly
Letadla uzpůsobená k přistávání či startování z hladiny se v první polovině 20. století jevila jako budoucnost vzdušné dopravy. Vznikla proto řada odvážných, až výstředních strojů – a dnes spočívají v muzeích, nebo rovnou na mořském dně
Švýcarský podvod
Dornier Do X | první let: 1929
Dornier Do X měl sice kořeny v meziválečném Německu, ale vyráběl se v továrně na švýcarské straně Bodamského jezera. Němci se totiž zvolenou lokací pokoušeli vyhnout omezením, která po první světové válce stanovila Versailleská smlouva. Stroj Do X pojal až sto cestujících a jeho maximální vzletová hmotnost činila 56 tun, tedy skoro dvojnásobek prázdného letounu. Přestože dokázal vyvinout rychlost přes 200 km/h, cestující si jej příliš neoblíbili, a tak nakonec vznikly pouhé tři exempláře. (foto: Profimedia)
Devět křídel nestačí
Caproni Ca.60 | první let: 1921
Prototypu létající lodi s devíti křídly se přezdívalo Noviplano či Capronissimo a původně mělo jít o transatlantický dopravní prostředek. Navrhl jej italský inženýr Gianni Caproni a dal mu do vínku rovnou osm motorů. Na první testovací let vyrazil stroj nad jezero Maggiore a bez problémů také přistál. O dva dny později však krátce po startu havaroval a rozbil se o hladinu; další škody pak utržil při nešetrném vytahování na souš. Na rekonstrukci nakonec nedošlo kvůli nedostatku financí. (foto: Wikimedia Commons, CC0)
Jednou, a dost
Hughes H-4 Hercules | první let: 1947
Hughes H-4 Hercules měl za druhé světové války pomáhat s dopravou přes Atlantik, ale v průběhu globálního konfliktu se jej nepovedlo dokončit, a do vzduchu se tak vznesl až po jeho skončení. Válečná materiální omezení se podepsala mimo jiné na konstrukci trupu, který pokrývalo dřevo. Od kritiků si proto stroj vysloužil přezdívku „smrková husa“, ačkoliv byl takřka celý z břízy. Nakonec letěl pouze jednou, načež se od projektu upustilo. Jediný postavený exemplář je dnes k vidění v oregonském Evergreen Aviation & Space Museum. (foto: Flickr, San Diego Air and Space Museum Archive, CC0)
Mezi lodí a letadlem
Ekranoplán KM | první let: 1966
Ekranoplán, tedy stroj na pomezí lodi a letounu, držel mezi roky 1966 a 1988 rekord coby nejtěžší a největší na světě – bez nákladu vážil 240 tun a na délku měřil 92 metry. Utajovaný projekt studené války nakonec zastavily právě jeho rozměry: Sověti letoun přezdívaný „kaspická příšera“ tak dlouho testovali, až se v roce 1980 zřítil do Kaspického moře. Vrak poté generalita označila za příliš těžký na vyzvednutí, a na dně spočívá dodnes. Stal se však předlohou pro ekranoplány třídy Lun, které sovětská armáda používala až do 90. let. (foto: Profimedia)
Namísto startu konec
Saunders-Roe Princess | první let: 1952
Šestimotorový létající člun SR.45 Princess se měl stát přepychovým dopravním prostředkem, v němž by zámožní Britové cestovali mezi ostrovy a New Yorkem. Ve své době šlo o největší kompletně kovové letadlo, ovšem jeho vývoj brzdilo nasazení experimentálního pohonu. Očekávalo se, že po úspěšných testech zadá britská vláda zakázku na výrobu, ale nakonec se tak nestalo: Princezna sice fungovala, nicméně éra obřích létajících lodí v době jejího dokončení dávno minula. Vznikl tedy jediný exemplář a torza dvou dalších zůstala rozpracovaná. (foto: Profimedia)
