Které mléko vzniká nejšetrněji s ohledem na životní prostředí?

Největší ekologickou stopu zanechává mléko kravské, při jehož výrobě se vyprodukuje třikrát víc skleníkových plynů oproti rostlinným verzím. Každý jeho litr navíc vyžaduje 8,9 m² půdy ročně, zatímco u sójového nápoje jde o 0,7 m², u mandlového o 0,5 m² a u rýžového o 0,3 m². Podobná situace se týká spotřeby vody – na litr kravského mléka jí připadá 628 litrů, kdežto u mandlové varianty se jedná o 371 litr, u rýžové o 270 litrů a u sójové „pouze“ o 28 litrů. 

TIP: Fakta proti mýtům: Prospívá dospělým mléko, nebo nám naopak škodí?

Mléko přitom může vznikat  téměř ze všech druhů ořechů, ale i z obilí, luštěnin, a dokonce z konopí. Každopádně má jakákoliv jeho rostlinná varianta mnohem menší dopad na životní prostředí než ta kravská. Kromě toho se lze z hlediska ekologie zaměřit také na původ plodin či recyklovatelnost obalu.