Křehké dědictví Ukrajiny: Ruská agrese ohrožuje nejen životy, ale i kulturní a historické dědictví
Ruská agrese k západnímu sousedovi ohrožuje nejen životy a domovy lidí, ale také kulturní a historické dědictví země. Masivní bombardování měst by mohlo smést ty největší poklady jako Kyjevsko-pečerskou lávru či staré centrum Lvova
Ukrajinské poprvé
Katedrála sv. Sofie v Kyjevě
Chrám známý též jako katedrála Svaté moudrosti vznikl v 11. století na popud knížete Jaroslava Moudrého. Vzorem se mu údajně stala byzantská Hagia Sofia a vedle mší se tam odehrávaly i ceremoniální obřady: Knížata Kyjevské Rusi ve svatostánku například přijímala cizí delegace. Momentálně jde o jednu z nejznámějších památek Ukrajiny a také o první pamětihodnost země, jež se dostala na seznam UNESCO. (foto: Shutterstock)
V řeckém duchu
Chersonésos na Krymu
Mezi 5. stoletím př. n. l. a 14. stoletím n. l. představoval Chersonésos významné politicko-ekonomické centrum v oblasti severního pobřeží Černého moře. Někdejší dórská kolonie a její přilehlé zemědělské pozemky, označované jako „chora“, leží sice na Krymu – nicméně mezinárodní společenství ruskou anexi poloostrova neuznalo, tudíž UNESCO památku stále připisuje Ukrajině. (foto: Shutterstock)
Východ potkává západ
Historické centrum Lvova
Lvovské staré město se rozkládá asi na 120 hektarech a na seznam světového dědictví jej komisaři zapsali pro unikátní architekturu, v níž se východoevropské tradice mísí s italskými a německými vlivy. Významnou roli sehrál i fakt, že v centru našla domov řada etnik a jejich odkaz tam přetrvává dodnes. (foto: Flickr, Ben Adlard, CC BY-NC-ND 2.0)
Jen dřevo a ticho
Dřevěné cerkve karpatského regionu
Na polsko-ukrajinském pomezí se dochovalo šestnáct dřevěných kostelů a polovina z nich se nachází na území Ukrajiny. Všechny vznikly mezi 16. a 19. stoletím a vybudovaly je řecké a východní ortodoxní komunity. Sloh „cerkví“ se tudíž navzájem podobá, přičemž vysoké střechy a rozložité zvonice mají vydržet karpatské sněhové bouře. Snímek zachycuje kostel sv. Trojice v Žovkvě. (foto: Wikimedia Commons, Sergіjj Krinicja, CC BY-SA 3.0)
Pravoslavná tvář
Rezidence bukovinských metropolitů v Černovicích
Klášterní komplex vznikal mezi roky 1864 a 1882 podle návrhu českého architekta Josefa Hlávky. Rodil se tedy v době, kdy Bukovina patřila k habsburské monarchii, a představuje unikátní spojení slohů, tvořící kulturní identitu pravoslavné církve. Dnes jde o sídlo Černovické univerzity. (foto: Shutterstock)
Z jeskyní do chrámů
Kyjevsko-pečerská lávra
Dnešní pravoslavný klášterní komplex založili údajně roku 1051 poustevníci a původně šlo o jeskynní labyrint, kde žili mniši. Posléze nad ním vyrostly chrámy a ve středověku se jednalo o významné kulturní centrum. V současnosti tam sídlí metropolita Volodymyr, duchovní vůdce ukrajinské pravoslavné církve. (foto: Shutterstock)
