Jihoamerické Peru: Tam, kde lamy dávají dobrou noc
Bývalé centrum Incké říše, kterou rozvrátili španělští dobyvatelé, láká nejen na pestrý architektonický odkaz, ale i na fascinující přírodu. A tradice původních indiánských obyvatel jsou tam stále velmi silné
V současnosti se sice lamy chovají především na vlnu, jejich přátelská povaha je však předurčuje rovněž pro roli domácích mazlíčků a v neposlední řadě se využívají při terapiích. Velkou úctu k nim chovali i dávní Inkové, kteří si do lamy dokonce vtělili boha Urcuchillaye.
Peru je pravlastí brambor. Na mnoha trzích po celé zemi, jako třeba v Cuzcu kousek od náměstí Plaza de Armas, uvidíte více než 230 druhů této rostliny a až pět tisíc jejích odrůd.
Vlna lam, zejména pak druhu alpaka, se obecně považuje za velmi kvalitní – rouno z vikuní je dokonce nejlepší na světě. V nabídce pouličních prodejců se však nejčastěji setkáte s výrobky z vlny lamy krotké, jejíž populace v Andách čítá několik milionů kusů.
Peruánské Ollantaytambo se stejnojmennou pevností představuje původní incké administrativní centrum, ležící mezi Machu Picchu a Cuzcem. Kdysi šlo o strategický bod na cestě do Amazonie, který chránil posvátné údolí Inků a přístupovou trasu do hlavního města říše před nájezdy kočovných kmenů.
Sacsayhuamán se rozkládá nad peruánským městem Cuzco a patří k nejpůsobivějším inckým památkám. Dochovala se z něj však asi jen čtvrtina: po dobytí Španěly v 16. století jej totiž domorodé obyvatelstvo využívalo jako zdroj kamene na stavbu domů. S největší pravděpodobností šlo o pradávné duchovní centrum a zároveň o největší město na kontinentu – údajně mělo až 200 tisíc obyvatel.
Za vlády Inků se každé čtyři roky pořádal velký hon na lamy. Lovci polapená zvířata následně ostříhali a opět vypustili na svobodu. Hrubá srst z divokých lam se rozdělila mezi lid, rouno z vikuní připadlo vládci.
Peru je pravlastí brambor. Na mnoha trzích po celé zemi, jako třeba v Cuzcu kousek od náměstí Plaza de Armas, uvidíte více než 230 druhů této rostliny a až pět tisíc jejích odrůd.
