Japonští astronomové pátrali po příčinách smrti v umírajících galaxiích
V eliptických galaxiích se na rozdíl od těch spirálních nerodí nové hvězdy. Japonští vědci se pokusili zjistit, proč tomu tak je

Obří eliptické galaxie patří mezi největší galaxie, které známe. Příkladem takové galaxie je galaxie M87 v souhvězdí Panny.
Ve spirálních galaxiích, jakou je například i Mléčná dráha, se nacházejí hvězdy velmi různého stáří. V některých oblastech takové galaxie se stále ještě rodí nové hvězdy. V eliptických galaxiích, které připomínají masivní vesmírná vejce, je to ale jiné. Všechny hvězdy tam jsou podobně staré a žádné nové tam už nevznikají.
Podle odborníků se jako nejpravděpodobnější vysvětlení tohoto rozdílu jeví, že v rané fázi vývoje eliptických galaxií došlo „zamrznutí“ tvorby nových hvězd. Zatím není jasné, proč k tomu dochází. Jednou z teorií, s nimiž astronomové pracují, je, že za to mohou supermasivní černé díry, které zamezí dostupnosti plynu, z něhož vznikají nové hvězdy.
Síla černých děr
Tuto hypotézu se rozhodl ověřit mezinárodní tým astronomů, který vedl Kei Ito z japonské univerzity Graduate University for Advanced Studies (SOKENDAI). Vědci využili rozsáhlý soubor dat Cosmic Evolution Survey (COSMOS), který zahrnuje pozorování řady významných teleskopů v oblasti rádiového, infračerveného, viditelného i rentgenového záření.
Analyzovali záření eliptických galaxií, vzdálených 9,5 až 12,5 miliard let, které pozoruje v mnohem mladším vesmíru, než je dnes. Díky kombinaci dat o záření různých galaxií, ve kterých vznikají, nebo naopak nevznikají nové hvězdy, se jim podařilo odhalit emise rádiového a rentgenového záření ze studovaných galaxií, v nichž nevznikají nové hvězdy.
TIP: Zažívací potíže ve vesmíru: Přejídání škodí i supermasivním černým dírám
Kei Ito a jeho tým jsou přesvědčeni, že pozorované rádiové a rentgenové záření je natolik silné, že jej nelze vysvětlit pouhou aktivitou hvězd. Podle nich jde o signál přítomnosti velmi aktivní supermasivní černé díry. Podle všeho tedy náhlý konec tvorby nových hvězd v eliptických galaxiích skutečně těsně souvisí s nárůstem aktivit příslušných supermasivních černých děr.