Jako z jiné planety: Vetřelci z chladných vod Bílého moře

Mořští andělé patří do početné skupiny mořských slimáků. Svá „křídla“ využívají k plavání – mezi vědci ale nepanuje shoda, zda je využívají jako křídla, nebo spíše jako pádla. Na svou velikost (největší druhy dorůstají 5 centimetrů) dokážou vyvinout pozoruhodnou rychlost okolo 10 cm/s. Živí se takřka výhradně „mořskými motýly“.

Kroužkovci Alitta virens se živí především mořskými řasami a mořskými mikroorganismy, větší druhy jsou ale schopné ulovit i malé rybky, které pak stahují do svých skrýší. Největší příslušníci tohoto druhu mohou měřit až 1,2 metru.

Žebrovka fialová se nejhojněji vyskytuje v hlubokých vodách severního Tichého oceánu, je běžná ale i v Japonsku a Severním ledovém oceánu. Přes svůj éterický vzhled jde o nemilosrdného predátora, který loví jiné žebrovky.

Hyperia galba – vzácný, přibližně 1,2 centimetru velký druh zooplanktonu. Výrazným rysem tohoto druhu jsou jeho velké zelenkavé oči.

Talířovka obrovská známá také jako medúza žahavá, je největší známý druh medúzy. Vyskytuje se převážně v boreálních (subarktických) vodách Severního ledového oceánu a v severních částech Atlantiku a Pacifiku. Největší zdokumentovaný exemplář byl nalezen vyplavený na břehu Massachusettského zálivu v roce 1870 s rozměry zvonu v průměru 2,3 metry a chapadly dosahující délky 37 metrů.

Polypovci (Hydrozoa) jsou zástupci třídy z kmene žahavců. Žijí obvykle v moři, vzácněji i ve sladkých vodách. Patří k nim například sladkovodní nezmaři a mořští trubýši. V Česku tento druh zastupuje medúzka sladkovodní, která byla nalezena i ve Vltavě.