Istanbulský chrám Hagia Sofia se opět přemění na mešitu
Istanbulský chrám Boží Moudrosti (Hagia Sofia), který nyní funguje jako muzeum, se po 85 letech přemění zpět na mešitu. Rozhodl o tom prezident Recep Tayyip Erdogan
Monumentální křesťanský chrám, v němž byli korunováni byzantští císařové, se změnil v mešitu po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) osmanskými vojsky v roce 1453. Nyní patří k nejnavštěvovanějším památkám Turecka.
Ikonická Hagia Sofia, neboli chrám Boží Moudrosti, již z dálky muslimskou mešitu připomíná. Pokud si však pozorovatel odmyslí její čtyři výrazné minarety, uvědomí si její podobnost s byzantskými křesťanskými chrámy téměř okamžitě. Takovým ostatně od svého postavení v letech 532–537 byla.
Nejdříve sloužila jako svatyně, ve které dokonce sídlil pravoslavný patriarcha, když ale v roce 1453 Osmané dobyli Konstantinopol, nebyla ve městě jediná mešita. Dobyvatelé proto uvnitř budovy pečlivě zakryli mozaiky křesťanských svatých, přistavěli ony minarety a z chrámu se rázem stala stavba k uctívání Alláha.
Hagia Sofia byla mešitou dlouhých 481 let, dokud ji v roce 1934 zakladatel Turecké republiky Mustafa Kemal Atatürk v rámci reforem nenechal odsvětit. Od té doby slouží jako muzeum. Jednak jako důkaz nových sekulárních principů Turecka, za druhé jako ztělesnění touhy země být zakotvena v západním světě.
TIP: Ochutnejte jiný Istanbul: Město sladkého čaje a pouličních delikates
Hagia Sofia byla dlouholetým symbolem pro muslimy, kteří Atatürkovu inklinaci na Západ a k sekulární společnosti odmítali. Žádná turecká vláda však nedošla tak daleko, aby se dotkla jeho odkazu. Idea sekulárního Turecka, o němž snil jeho první prezident Mustafa Kemal Atatürk, se podle kritiků rozpadá kousek po kousku.
