Island: Divukrásné jaro na ostrově sopek
Prvními stálými osadníky Islandu byli Vikingové, kteří sem začali přicházet v 9. století. Dali ostrovu jméno Island což znamená „Ledová zem“ a založili osadu Reykjavík, tedy „Kouřící záliv“
Eldhraunské mechy
Vnitrozemí Islandu je především kvůli své sopečné minulosti tvořeno černošedým sopečným tufem, který zejména v zimních měsících budí dojem velmi nehostinné krajiny. S počátkem jara se však ostrov téměř zázračně promění a zahalí se do zářivě zelené barvy svěží trávy.
Cesta do minulosti
Tradiční islandské kamenné domy „torfbeir“ byly logickou reakcí na nepříznivé klima a nedostatek kvalitního stavebního dřeva. Tlusté kamenné stěny, střechy porostlé mechem a trávou a malá okna zajistily přiměřený komfort i v kruté zimě.
Přehřátá podzemní říše
Nedaleko slavného Velkého gejzíru se nachází i neméně krásný gejzír Strokkur. Každých pár minut chrlí horkou vodu do výše až třiceti metrů, a je tak pochopitelně jednou z proslulých turistických atrakcí.
Odolný pomocník
K historii Islandu patří samozřejmě i unikátní plemeno islandského koně – na celém ostrově je pro zachování jeho specifických vlastností už od roku 930 úplně zakázán chov jiných plemen. Navzdory jeho tělesným rozměrům (v kohoutku měří méně než metr a půl) a robustní stavbě umí islandský kůň i skutečně rychle běhat, cválat a klusat. Jeho specialitou jsou také dva druhy mimochodů, kdy se nohy na jedné straně těla hýbou stejným směrem.
Láva a voda
Vodopád Godafoss je dvanáct metrů vysoký a přibližně dvakrát tak široký. Podle legendy do něj kolem roku 1000 náčelník Ljósvetningagodi odhodil pohanské modly severských bohů a rozhodl tak o tom, že se Island stane křesťanskou zemí. Odtud také pochází jméno Godafoss, tedy „božský vodopád“.
Divoká obloha
Island je jedním z oblíbených míst lovců polárních září. Tuto zachytil fotograf na pláži Reynisfjara u Víku – nejjižnější vesnice celého ostrova.
