Zamilovaní vládcové zimní oblohy: Nebeský balet orlů mořských
Impozantního dravce s velikým rozpětím křídel nelze na obloze přehlédnout. Pokud máte to štěstí a stanete se svědky zásnubních tanců orlů mořských, nezapomenete na ten obraz do smrti…
V zimních měsících do Česka často míří orlové mořští ze Skandinávie a z dalších koutů severní Evropy. (foto: Shutterstock)
Orel mořský byl až do konce 19. století přirozenou součástí naší přírody. Potom z ní téměř na celé jedno století prakticky vymizel. Před sto lety napsal o těchto dravcích zoolog Josef Václav Rozmara: „Myslivosti jest velice škodliv, hubě s obzvláštní oblibou zajíce, králíky a bažanty, kterých se zmocňuje snadněji než ryb. Neopovrhuje ani mršinou a možno ho odstřeliti i na újedi.“ Právě zvrhlý lidský přístup – dělit zvířata na užitečná a na škodnou – dovedl orly na mnohých místech Evropy až na práh vyhubení.
Orli z Česka i z ciziny
O repatriaci orla mořského (Haliaeetus albicilla) v Česku se klíčovým způsobem zasloužil zoolog Ing. Jiří Andreska senior (1931–1999), který se myšlenkou na návrat překrásného dravce do jižních Čech zabýval mnoho let. Po spoustě obtíží se nakonec repatriace, která byla uskutečněna v letech 1977 – 1985 ekologicky a etologicky sofistikovaným výsadkem devíti mladých ptáků, zdařila.
Vypuštění orli mořští a jejich odchovy přispěli ke vzniku a stabilizaci hnízdící populace v ČR a v současnosti na našem území žije 500 až 600 orlů mořských, kteří tvoří zhruba 100 hnízdních párů. Známá hnízdiště jsou např. na Třeboňsku, Českobudějovicku, Jindřicho-Hradecku, Českolipsku, Nymbursku, na kladenských haldách, v Lužických horách a na jižní Moravě.
V zimních měsících k nám však zaletují i orlové mořští ze Skandinávie a z dalších koutů severní Evropy, kteří tady vyhledávají nezamrzlé vodní plochy. V zimě u nás zimuje asi sto padesát až dvě stě orlů mořských. V tomto období můžeme dravce sledovat, jak krouží na obloze, odpočívají na stromech u nezamrzlých vodních ploch nebo posedávající přímo na ledu.
Chránění a přesto ohrožení
Orli mořští jsou dnes v Česku i v dalších zemích přísně chránění a jejich stavy u nás rostou. Situace bohužel není jen růžová. Přestože kladení otrávených návnad je v Česku již čtyřicet let postaveno mimo zákon, nezodpovědní vandalové neváhají zvířata tímto způsobem vraždit, zejména kladením nástrah s insekcitidem karbofuranem.
Tímto způsobem bylo třeba jen v roce 2006 usmrceno devět orlů mořských a jeden byl dokonce postřelen. V roce 2012 někdo zničil hnízdo orlů mořských v Poodří a v okolí dokonce byly nalezeny i návnady otrávené jedem na hlodavce. Jeden z mladých orlů se návnadou přiotrávil, ale naštěstí byl zavčas nalezen a léčen v Záchranné stanici v Bartošovicích na Moravě. Po několikatýdenní rehabilitaci byl mladý samec orla mořského, který dostal jméno Míša, vypuštěn i s radiovou vysílačkou zpět do přírody.
Mezi nejnovější případy otrav orlů mořských na našem území patří událost z roku 2021 z Velkého Boru na Plzeňsku, kdy byli otráveni čtyři orli mořští návnadou v podobě zbytků jateční drůbeže napíchané jedem. V roce 2022 evidovala Česká společnost ornitologická (ČSO) 26 otrávených dravců, o rok později 18 otrávených dravců, z toho 10 orlů mořských a podobná čísla zaznamenali pracovníci ČSO i v letech 2024 a 2025. Skutečný počet může být ale ještě vyšší, protože ne všechny otravy se dostanou do statistik. Vedle otrav představuje pro orly nebezpečí i jejich vyrušování v období hnízdění a pochopitelně také ničení jejich hnízdišť necitlivou a nezodpovědnou těžbou dřeva.
Nevídaný balet lásky
Přestože orlové mořští vytvářejí páry na celý život, každoročně je možné ve druhé polovině prosince a v lednu sledovat divoké námluvy těchto impozantních dravců. Orlí pár za hlasitého křiku vykrouží vysoko zimní oblohou a potom se dravci střemhlav spouštějí směrem na sebe. Spodní z ptáků se těsně před „střetem“ obrátí naznak a nastaví proti „útočníkovi“ (ve skutečnosti však vášnivému milenci) své jasně žluté pařáty.
Nezasvěcený by tento milostný rituál mohl považovat za lítý souboj. Chyba lávky – přesně tak vypadají zimní námluvy orlů mořských. Reprízy těchto dech beroucích představení sleduji každou zimu na Novomlýnských nádržích pod kulisou Pavlovských vrchů a mohu potvrdit, že ani po letech nezevšední!
Orlel mořský (Haliaeetus albicilla)
- Řád: Dravci (Accipitriformes)
- Čeleď: Krahujcovití (též jestřábovití, Accipitridae)
- Velikost: Největší evropský orel. Dosahuje velikosti 69–91 cm a rozpětí jeho křídel se pohybuje od 190 do 250 cm. Samice jsou větší a výjimečně dosahují hmotnosti až 7 kg, menší samci většinou váží kolem čtyř kilogramů.
- Popis: Mladí práci jsou zbarveni hnědě a mají i hnědý mohutný zoban. Dospělí ptáci mají hákovitý zobák zbarvený žlutě a jejich krátký kýlovitý ocas se časem zbarví do běla. Neopeřené nohy mají jasně žluté. Dospělosti dosahují ve třech až pěti letech (mezi odborníky panují na dobu dospívání rozdílné názory).
- Způsob života: Silně teritoriální ptáci; o své lovecké teritorium dokážou agresivně bojovat (zejména v době hnízdění). V zimě však dravci zimují v podstatě v relativní, klidné shodě.
- Hnízdění: Zahnízďují většinou v únoru a staví si obrovská hnízda z klacků a větví vysoko na vrcholcích stromů v blízkosti řek a vodních ploch (na severu i na skalních útesech na mořském pobřeží). Pár používá své hnízdo dlouhá léta a každým rokem jej přistavuje a opravuje. Jejich „domov“, který má v průměru 100–160 cm, může proto dosáhnout výšky až dvou metrů a hmotnosti několika set kilogramů. Největší orlí hnízdo v Německu vážilo 500 kg.
- Mláďata: Orlice snáší dvě bílá vejce, na nichž sedí většinou samice po dobu čtyřiceti dnů. Krmení mláďat trvá v průměru asi deset týdnů.
- Potrava: Loví ryby, které plavou těsně u hladiny. Rovněž útočí na vodní ptáky, savce a s oblibou se krmí na uhynulé vysoké zvěři. Denně spotřebuje asi 700 g potravy.
- Věk: V přírodě byl prozatím prokázán nejdelší věk 34 let, v zajetí se tento dravec dožil dokonce 42 let.
- Populace: Odborníci odhadují, že na celém světě žije asi 11 000 orlů mořských. V Česku 100-150 hnízdních párů.
