Víme, na co zemřete: Pět nejčastějších příčin smrti podle WHO
Světová zdravotnická organizace (WHO) zaznamenala v roce 2016 celkem 56,9 milionu úmrtí a na jejich základě vytvořila statistiku nejčastějších příčin skonu. Lidstvo celosvětově nejvíc ohrožuje infarkt, zatímco rakovina se překvapivě „neprobojovala“ ani do první desítky
Zlomené srdce
ischemická choroba srdeční
počet úmrtí: 10 milionů | léčba: dieta, medikace, operace
Při ischemické chorobě srdeční se ve stěnách tepen, jež přivádějí krev do srdečních svalů, usazuje tuk. Průtok řečiště se tak snižuje a svalovina nemá dostatečnou výživu. Pacienti proto při stresu nebo během sportu trpí bolestmi na hrudi, jež odezní až po několika minutách klidu. Problémům lze předcházet zdravým životním stylem, případně pomáhají léky na snižování hladiny cholesterolu či operace. Zanedbaná péče o srdce může na druhé straně vést k zastavení průtoku krve, známému jako infarkt myokardu – a ten si podle statistik WHO předloni vyžádal životy bezmála deseti milionů lidí.
Každá minuta je drahá
cévní mozková příhoda
počet úmrtí: 6 milionů | léčba: zdravý životní styl, včasná hospitalizace
Druhý nejčastější důvod úmrtí představuje cévní mozková příhoda neboli mozková mrtvice, jež má podobné příčiny jako ischemická choroba srdeční. Způsobuje ji porucha prokrvení části mozku, která může nastat, když se céva ucpe nebo praskne. Rizikový faktor tvoří vysoký krevní tlak, jenž jde ruku v ruce s kouřením či zvýšenou hladinou cholesterolu. Pokud k příhodě dojde, rozhodují doslova minuty: I při včasném zákroku však až 40 % pacientů zasažených mrtvicí do roka umírá a polovina těch, kteří přežijí, končí částečně ochrnutá.
Plíce v plamenech
infekce dolních cest dýchacích
počet úmrtí: 3 miliony | léčba: antibiotika, operace
Infekce dolních cest dýchacích se často používá jako synonymum pro zápal plic neboli pneumonii. Ve skutečnosti se však jedná o kategorii chorob, mezi něž patří například také akutní bronchitida či plicní absces: První jmenovaná postihuje velké a střední cesty dýchací, absces představuje víc než dvoucentimetrové ložisko odumřelé tkáně v plicích. Příznaky infekce dolních cest dýchacích zahrnují kašel, horečku a dušnost. Onemocnění se léčí antibiotiky, ovšem v případě abscesů se může zasažená tkáň také vyoperovat.
Daň za znečištění
chronická obstrukční plicní nemoc
počet úmrtí: 3 miliony | léčba: lze léčit, nikoliv vyléčit
Pod označením „chronická obstrukční plicní nemoc“ se skrývá zánětlivé onemocnění dýchací soustavy, vyvolané opakovaným vdechováním znečištěného vzduchu. Obvykle jím trpí kuřáci – aktivní i pasivní – a dále lidé vystavení prachu, smogu nebo chemikáliím. Choroba se projevuje chronickým kašlem a postupně se zhoršující dušností. Pokud pacient s příznaky nemoci nepřestane kouřit nebo se nevyhne znečištěnému prostředí, dýchá se mu časem obtížněji, běžné úkony jsou pro něj stále namáhavější a extrémní případy končí smrtí.
Rozum a osobnost
demence
počet úmrtí: 2 miliony | léčba: neexistuje
Demence zahrnuje řadu mozkových postižení: Ať už mluvíme o Alzheimerově či Huntingtonově chorobě, nebo o Creutzfeldt-Jakobově nemoci, ve všech případech dochází k poškození mozku, takže pacienti postupně přicházejí o rozumové schopnosti a mění se jim osobnost. Postiženým se zhoršuje krátkodobá i dlouhodobá paměť, ztrácejí orientaci v prostoru, dělá jim problém komunikovat a často již nedokážou abstraktně myslet. Nemoci z kategorie demence bohužel neumíme léčit – dovedeme pouze zmírňovat jejich projevy a usnadňovat pacientům další život.
