Věda je krásná: Světy pod mikroskopem
Soutěž Věda je krásná si klade za úkol zprostředkovat nejširší veřejnosti mnohdy netušenou krásu a estetiku, na kterou přírodovědci narazí při svém seriózním bádání. Soutěž se zrodila na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a 1. kolo se uskutečnilo již v roce 2009. Více o soutěži najdete na stránkách vedajekrasna.cz
Čtyři opičky
Cévní svazky na příčném řezu oddenkem rákosu (Phragmites communis). Velké kulaté otvory jsou cévy xylemu, kterými je rostlinou rozváděna voda a minerální látky z kořenů vzhůru do zbytku rostliny. Zeleně fluoreskuje floem – velké zelené buňky jsou sítkovice, kterými proudí cukry, jež vznikly při fotosyntéze v listech, malé jsou průvodní buňky, které sítkovice vyživují a zajišťují většinu jejich metabolické aktivity.
Souhvězdí Notokotyla
Notocotylus attenuatus je běžná motolice ze střeva kachen, mezihostitelem je vodní plž plovatka bahenní (Limnaea stagnalis). Každý jednotlivý svítící bod na snímku z konfokálního mikroskopu představuje fluorescenčně označené buněčné jádro. Nejvyšší koncentrace jader je přitom v keříčkovitých varlatech v zadní části červa, ve žloutkových trsech umístěných po stranách těla, a v předních kličkách pohlavní soustavy, která je vyplněna spermiemi.
Sinice vodního květu Microcystis
Microcystis představuje typického zástupce vodního květu sinic. Jedná se o koloniální organismus, složený z tisíce malých buněk. Na obrázku je kolonie obarvená fluorescenční barvičkou DAPI, která se váže na DNA. Každá modrá tečka tedy představuje jednu buňku sinice.
Mikroskopická houba Geosmithia rufescens
Geosmithia rufescens žije v chodbičkách ambrosiových brouků v Kostarice. Reprezentuje evoluční přechod mezi komenzálem s malými sporami a ambrosiovou houbou s velkými polyploidními sporami (vpravo nahoře), které slouží jako zdroj obživy pro ambrosiové brouky.
Semeno orchideje
Semena orchidejí jsou velice drobná a obsahují pouze malé živé embryo (zelené) obklopené osemením z mrtvých buněk (červené). V přírodě tato semena nejsou schopna vyrůst sama v dospělou rostlinu a chybějící zásobní látky si doplňují mykorhizou – de facto parazitismem na houbách.
Mikroskop Olympus Provis AX70. Barveno FDA a propidium jodidem spolu s chlornanem indukovanou autofluorescencí. Excitace modrým světlem.
Argulus foliaceus
Argulové (česky kapřivci) patří mezi parazitické korýše (Crustacea, Branchiura), které nacházíme na povrchu těla ryb i v českých vodách. Jejich tělo je dokonale přizpůsobeno cizopasnému způsobu života. K pevnému uchycení na hostiteli slouží pár mohutných přísavek, množství trnů pokrývající končetiny i spodní stranu karapaxu a částečně i dlouhý stylet před ústním ústrojím. Fotografie ze skenovacího elektronového mikroskopu zachycuje přední část kapřivce z ventrálního pohledu.
Miniaturní kvítky
Některé řasy ze skupiny krásivek připomínají droboučké květy či hvězdičky, modelovým příkladem může být na fotografii vyobrazená skupina buněk druhu Micrasterias crux-melitensis. Podobnost řady zástupců tohoto rodu s malými hvězdami připomíná koneckonců i jeho latinský název.
Řez jazykem myši
Příčný řez jazykem myši byl v rámci praktik na Přírodovědecké fakultě fluorescenčně obarven modrým DAPI, které se váže na DNA v jádrech buněk, zeleným phalloidinem, který zvýrazňuje aktinové struktury jako svaly a kortikální aktin v povrchových buňkách jazyka, a konečně červeně značenou protilátkou byl detekován protein AHNAK, který patří mezi největší známé proteiny. Obraz je složen z dvanácti polí nasnímaných konfokálním mikroskopem.
