Tady je prezidentovo: Co jste nejspíš nevěděli o Lánské oboře

Význam Lánské obory bychom mohli shrnout do tří slov: Tady je prezidentovo. Jedná se o tři tisíce hektarů oploceného území, kam se běžný člověk nemá šanci podívat. Vešlo by se tam celé Kladno, a ještě by kus zbyl. Přes 300 let se v místě všechno podřizuje jediné vášni: lovu. 

„V Čechách sice existují zmínky i o starších oborách, jako je například ta v Hukvaldech. Přesto Lánská obora patří k nejstarším a největším v Evropě. První doklady o ní pocházejí už z roku 1713,“ vysvětluje Miloš Balák, ředitel Lesní správy Lány. Ve zmíněném roce nechali Valdštejnové coby tehdejší majitelé zbudovat dřevěnou ohradu o délce 47 kilometrů jako ochranu před pytláky. 

Králové, císaři, prezidenti 

V neprostupných lánských a křivoklátských hvozdech, plných divoké zvěře, se ovšem lovilo už od raného středověku. V 9. století se o místo podle záznamů přeli Přemyslovci s rodem Vršovců. Později Karel IV. zakázal oddělit křivoklátské panství od České koruny a lánská tvrz učarovala i císaři a českému králi Rudolfu II. 

Lesy, v nichž lovívali králové, zůstávají nadále součástí české státnosti, kterou spravuje Kancelář prezidenta republiky. A vůbec nevadí, že nikdo z našich prezidentů nebyl a není vášnivým lovcem. Původní obora byla desetkrát větší, ale i dnes má člověk pocit, že se ocitl v panenské pustině. K tamním nejznámějším památkám se řadí mohutný dub, přezdívaný „dohodový“: Prezident Tomáš Garrigue Masaryk se pod ním totiž kdysi scházel s Karlem Čapkem a vedl tam i jednání o tzv. Malé dohodě, jež měla zabránit návratu monarchie. 

Mocnáři a filmaři

„Ať panovalo jakékoliv státní uspořádání, obora se vždycky využívala k politickým jednáním a různým mezinárodním schůzkám. Pokaždé se tady uvolnila atmosféra,“ shrnuje Balák. Bohumil Martínek stál v čele Lánské obory za prezidenta Gustáva Husáka. Na začátku sezony vždy dovezl na Pražský hrad seznam zvěře, kterou lze ulovit, a pak už jen čekal, kdo dorazí. Na místo zavítal Leonid Brežněv, Nikita Chruščov, maršál Malinovskij i jugoslávský předák Josip Tito. 

Opravdová syrovost a odlehlost možná do obory přilákaly také režiséra Františka Vláčila. V jeho Markétě Lazarové si zahrál nejen Masarykův dub, ale i jedno z tamních nejvyšších míst: kopec Hrozný. Nejednalo se však o jediný filmařský počin, k němuž tam došlo. „Film Básníci režiséra Dušana Kleina obsahuje i scénu, kdy jednu z postav – Mirečka – pozvou na hon. A ten se odehrával právě tady. Musím říct, že jsem pana režiséra tehdy obdivoval. Dalo ohromnou práci, aby herci, kteří nikdy nedrželi pušku v ruce, alespoň mířili tam, odkud vyletěli bažanti,“ vzpomíná Martínek. 

Zelený pamětník 

Oboru miloval i prezident Antonín Novotný, který utíkal do přírody před ruchem Prahy. Na zámku však bydlet nechtěl – toužil prý po obyčejné chatě. Stavbu tam nechal skutečně zbudovat v roce 1960 a později ji s oblibou navštěvoval například prezident Husák. Využívá ji i současná hlava státu, zejména pro jednání expertního týmu.

TIP: Edvard a Hana Benešovi: Jejich láska začala v Paříži

Lánská obora toho však pamatuje mnohem víc – kdysi byla místem nelítostných bojů hajných a pytláků, na jejím území se nachází zřícenina hradu Jivno i přehrada Klíčava, kterou v 50. letech stavěli nuceně nasazení řeholníci. Za druhé světové války tam lovil říšský protektor a obora přitom ve stejné době ukrývala partyzány i amerického letce, který havaroval po náletu na ruzyňské letiště. Na opulentním lovu s ženskou ochrankou v místě hostili dokonce Muammara Kaddáfího. A výčet zvláštních návštěvníků, kteří se podíleli na běhu dějin, tím zdaleka nekončí.