Symbol ohrožené přírody: Panda velká, věčně hladová šelma

Jednotvárná a náročná dieta

Plných 99 % jídelníčku pand velkých tvoří bambus. Příležitostně si zpestří potravu i trávou nebo hlízami. Evoluční předci těchto živočichů ovšem patřili k všežravcům a vegetariánská dieta je tak pro pandy velmi náročná. Pro trávení rostlinné potravy nemají pandy enzymatickou výbavu a bez střevních bakterií by si s bambusem vůbec neporadily. Bambus je ovšem natolik nízkokalorický, že se zvířata musí od soumraku do rozbřesku prakticky neustále cpát. Zároveň musí velmi často vyměšovat a za čtyřiadvacet hodin si „odskočí“ zhruba čtyřicetkrát. I tak neustále balancují na pokraji hladu a nedokážou si vytvořit významnější tukové zásoby. (foto: Shutterstock)

Samotáři, kteří rodí jedináčky

Pandy velké žijí v horských bambusových lesích v nadmořské výšce kolem 2 500 až 3 000 metrů. V zimě sestupují do nižších poloh kolem 800 m n.m. Les opouštějí jen nerady a žijí víceméně samotářsky. Samci a samice se setkávají vlastně jen v období námluv. Pandy jsou březí 5 až 6 měsíců a porod se odehrává obvykle v lednu. I když může samice porodit až tři mláďata, jen zcela výjimečně dokáže odchovat více než jedno. Z hubené bambusové diety matka nenačerpá dost energie k tvorbě mléka pro kojení všech potomků. Porodní hmotnost mláděte činí kolem 100 gramů. Na snímku je mládě ve stáří 6 až 8 měsíců. (foto: Shutterstock)

Roztomilá, ale stále šelma

V běžném kontakt „z očí do očí“ se o sebe pandy dokážou postarat. Ačkoli tento živočich vypadá jako vyložené dobračisko, dokáže se velmi zdatně bránit. O tom se přesvědčili i někteří dotěrní návštěvníci čínských zoologických zahrad, kteří museli čelit agresivnímu výpadu této medvědovité šelmy. Pro bezpečí pand i návštěvníků jsou tedy často jejich výběhy od lidí zcela odděleny, ať už příkopem nebo silným sklem. (foto: Shutterstock)

Ochrana ohrožených bručounů

Ačkoli si Čína a její čelní představitelé s ochranou životního prostředí většinou hlavy příliš nelámou, v případě pand je tomu jinak. Za úmyslné usmrcení zvířete hrozí pytlákovi i trest smrti. Na případnou záchranu pandy je naopak vypsána odměna odpovídající dvojnásobku ročního platu průměrného Číňana. (foto: Shutterstock)

Zápůjčky jako politická hra

V zajetí jsou dnes chovány asi dvě stovky pand velkých, přičemž všechny jsou majetkem čínské vlády a za tučné poplatky (1 milion dolarů ročně, obvykle na období 10 let) jsou do zoologických zahrad jen „pronajímány“. Zapůjčení pand do zoologických zahrad mimo území Číny nejednou posloužilo čínským pohlavárům k zahraničně politickým šarádám. Například při jednáních o zápůjčce pand na Tchaj-wan se dlouho licitovalo, zda jde o vývoz do zahraničí, což by de facto znamenalo uznání nezávislosti ostrova na kontinentální Číně, nebo jestli se jedná o přesun v rámci Čínské lidové republiky, což by samostatnost Tchaj-wanu popíralo. (foto: Shutterstock)

Původně žily pandy na rozsáhlém území Číny až po Vietnam a Barmu. Dnes obývají omezené oblasti v čínských provinciích Kan-su, Šen-si a Sečuán. Je tam pro ně zřízena celá řada rezervací a národních parků. V městě Čcheng-tu bylo vybudováno chovné centrum pro pandy velké. (foto: Shutterstock)